2019 Novinky

 

 

 

 

Okolo České republiky

  

29.6. – 5.7.2020     Vláďa

     

     Letošní rok je díky Covidu-19   jiný a naplánovaný dálkový závod 1000 mil napříč Německem jsem přesunul na rok 2021.  Abych nevyšel ze cviku, tak jsem si vymyslel objet na kole Českou republiku a to v duchu závodu bez jakéhokoliv zajištění. Tedy spaní venku pod širákem, k jídlu co příroda dá a k pití nejlepší iontový nápoj na světě -  PIVO. V plánu byl odjez z Šonova v pondělí 29.6.  v ranních hodinách. Vytrvalý déšť posunul odjezd až na 13 hodinu odpolední. Vyrazil jsem směrem na Trutnov, Hostinné, Jablonec nad Nisou, Liberec a první noc v divočině byla nad Kryštofovým údolím. V nohách jsem měl prvních 165 km. 

     Ráno následovalo tradiční balení věcí a upevnění na kolo. Namazat řetěz, zkontrolovat brzdy, zbaštit lehkou snídani a nabral jsem směr Nový Bor, Děčín, Ústí nad Labem, Litvínov, Chomutov, Klášterec nad Ohří a po ujetí 244 km jsem našel spaní pod stromy nad obcí Kyselka. Trasa byla plná mílařských úseků, jízda polní a lesní cestou s blátivým podkladem, strmé kamenité stezky a průlet šípkovým keřem. Během cesty jsem viděl lomy s těžbou hnědého uhlí a bezpočet elektráren.  Krásná a rovinatá byla stezka podél řeky Labe.

     Chladné ráno mne vytáhlo ze spacáku poměrně brzo a bez většího zdržování jsem nabral kurz na Karlovy Vary, podél Ohře do Chebu (nejzápadnější bod), dále do Mariánských Lázní, Kladruby, Přeštice (české plemeno čuníků) a po ujetí 230 km jsem ulehl u bývalého kravína v obci Žďár v Nalžovských horách. U Plzně se k mně přidal můj parťák z mílí Tonda Valeš, takže pivo teklo a chutnalo mnohem více.  Hned bylo veseleji a Tonda to pojal jako přípravu na závod 1000 mil ČR – SK. 

      Po raním budíčku a sbalení věcí jsme společně vyrazili na Horažďovic, kolem jaderné elektrárny Temelín  do Hluboké nad Vltavou. Zde jsme si dali oběd, přečkali bouřku a Tonda se vlakem vrátil do Plzně. Já pokračoval dál na jih. U Třebíče bouřka a komáři. Neradno zastavovat a přesto jsem byl poštípán. V Novohradských horách mne dostihla jiná bouřka, takže bláto jsem měl až za ušima. Promočený a špinavý jsem pokračoval na Slavonice a spaní jsem našel u hráze Vranovské přehrady. V nohách jsem měl 234 km a ráno jsem zjistil, že se kousek ode mě uložila k spánku i zmije. 

      Za slabého deště jsem jel dále na jih do Znojma, Mikulova a Břeclavi. Na cyklostezce do Hodonína jsem neplánovaně sváděl boj s labutí rodinkou. Myslím, že labuť je větší bojovník a obránce, než pes. Z Hodonína jsem směřoval na střední Moravu, tedy přes Strážnici, Uherské Hradiště, Otrokovice a Baťův kanál do Holešova. Po ujetí 217 km jsem našel azyl u svého parťáka z mílí Karla Smékala. Teplá sprcha a vypraný dres byl velký balzám na moji bajkerskou duši. Po dobré večeři a skvělém pivku jsem ulehl v měkké postýlce. 

      Ráno budíček, lahodná snídaně a šupem na náměstí na start těžkého závodu MTB „Drásal“. V 5.30 hodin odstartovali první borci na trať v Hostýnských vrších a neplánovaně mi Karel zařídil start pod obloukem na Ostravu. Do Ostravy, nejvýchodnějšího bodu mého cestování, jsem se dostal přes Bystřici pod Hostýnem a  Nový Jičín. Dále jsem pokračoval na Opavu, Krnov, Zlaté Hory do pohraniční obce Bernartice. Po 235 km jsem si dal pivko a našel spaní na tribuně místního hřiště. To se nelíbilo pejskovi, který mne nenechal vyspat. 

      Hned za svítání jsem unavený nasedl na svého bajka a vyrazil do Polska. Přes Paczków a Nowou Rudu jsem v 10.00 hodin stanul na česko-polské hranici v Šonově. Dnešní nedělní (5.7.2020) etapa měla pouhých 80 km. Tento den byl ve znamení hodně bolestivé zadnice a jízda na kole byla utrpením.

      Celkem jsem ujel 1405 km za 5 dní a 21 hodin. Dojel jsem všude, kam jsem chtěl a užil jsem si skvělé cyklistické toulání. Na rok 2021 mám hodně cyklistických plánů, uvidím, co bude možné uskutečnit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Qayron Rallye Sudety 2020

12.9.2020 Vláďa

Rok se sešel s rokem a 26. ročník Rallye Sudet zavelel na start. Barvy našeho oddílu jsem hájil na dlouhé trati 113 km v poměrně početném pelotonu. Předpověď počasí byla skvělá, dá se říci, že letní a také tomu tak bylo. Po odstartování se závodní pole při stoupání na Bišík poměrně rychle roztrhalo a k mému úžasu jsem převážnou část tratě jel osamocen, bez strkanic. Letošní ročník byl okořeněn o dva nové úseky, jeden z mého pohledu pěkný hravý úsek byl sjezd z Pasou k Cikánskému mostu podél malého potůčku. Druhý úsek číhal hned za Borem, kde se organizátoři vskutku vyřádili. Úsek plný úzkých pěšin a strží, naskládaných kamenů a všude číhajících kořenů, není nic pro mé dovednosti a schopnosti, tak jsem jak kamzík tyto nástrahy přeběhl nebo slezl. Hrůza.

      Občerstvovačky jsem poctivě využíval a tolik vody (jonťáku) jsem dlouho nevypil. Pivko by bylo lepší ☺.  Postupem času se o slovo hlásili křeče a mé tempo se zpomalovalo. Vysvobozením pro mne bylo překonání finálového stoupaní z Dědova na Bišík. Do cíle jsem dorazil po 7 hodinách a 55 minutách na 221 místě z 392 závodníků, kteří do cíle dojeli.  Ve své kategorii muži Masters 3 – 44 let jsem byl na 91 místě ze 148.  Tři dny jsem nemohl chodit, ale přesto všechno utrpení se těším na Sudety 2021.

 


 

Běh pro Hospic

19.9. Martin, Vojta, Mareček

V sobotu 19.9. se konal v Červeném Kostelci Běh pro Hospic. Ve slunečném počasí jsem se rozhodl běžet 10km trať. Na startu bylo 137 závodníků.Doběhl jsem na 29. místě. Celou dobu jsem běžel s Radkem Čiperou a v závěru jsem ho předběhl. Starší syn Vojta na 650m trati doběhl na 5. místě po pádu na startu. Mladší Mareček na 150 m trati bral bramborovou medaili.

 

Městský běh Dobruškou

20.9. Martin, Vojta Mareček

V neděli jsme zavítali na Městský běh Dobruškou. Kluci běželi dětskou kategorii 450 m. Vojta doběhl 3. a Mára 5. Já jsem na 10 km trati po sobotním závodě trpěl.V kategorii jsem skončil na 8. místě o 2 min horší čas než vloni.

Na další závod se připravujeme na Cenu Metuje.

Sportu zdar.

Martin

Odkaz na foto: https://photos.app.goo.gl/v6pe8GCBNpYJEb26A

 

 
 

MČR duatlon Žamberk

19.9. Luboš

Po dvouleté pauze jsem se postavil na start duatlonu v Žamberku, který byl opět mistrovství republiky. V 2017 jsem zde získal mistrovský titul a tak jsem byl zvědavý, jestli ho letos obhájím. Sešla se velká účast, celkem 144 mužů a 40 žen včetně početné skupiny biatlonistů z Letohradu. V mé kategorii M60 nás bylo 11 a pro mne hodně neznámých jmen. Závod je hodně rychlý a rozhoduje se zde především v běhu. První běh 5 km jsem běžel s mírnou rezervou, věděl jsem, že důležité bude chytit rychlou skupinu na kole. To se podařilo, posjížděla se spolupracující skupina, ve které jsem se udržel až do cíle, v nástupech jsem ovšem musel točit přes 700 W. V druhém běhu 3 km jsem první kopec sotva vyklusal, no druhé kolo jsem se rozběhl. Po celý závod jsem se honil se starším borcem, nakonec byl naštěstí v kategorii M50. Vždy mi lehce odběhl ale jelikož jsem nepřezouval, vždy jsem jeho náskok zlikvidoval. Podle časů v depu jsem proti němu ušetřil celkem minutu. Nakonec mne stejně těsně přespurtoval. V celkovém pořadí jsem nakonec skončil na 80 místě a získal titul mistra republiky v kategorii M60.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/xNgn9aknLFMA7xLn8

SP časovka do vrchu Habrová-Uhřínov

23.08.20 Luboš

Dalším závodem Dobrušského poháru byla časovka do vrchu Habrová – Uhřínov. Sešlo se tu 75 závodníků. Z našeho oddílu jsem tu byl opět sám a řešil jsem dilema, zda mám nechat triatlonové nástavce řídítek, nebo kolo odlehčit. Nakonec jsem je nesundal a dobře udělal, prvních 5 km bylo pouze mírné stoupání kde jsem je výhodně použil. Pod opravdový kopec jsem jel s rezervou, šetřil jsem se na očekávané stojky. Jenže jsem je přejel tak nějak nepozorovaně a najednou na kopci skupina lidí co mne povzbuzují a tak jsem si to mazal dál. No ale ti lidé to byl cíl a já ho přejel!! Nakonec jsem se umístil v kat V3 na třetím místě pár vteřin za vrchařskou blechou Voňkou a naši kategorii vyhrál o minutu Míra Tlamka.

Po závodě se vyhlásily výsledky společně s online silniční časovkou Semechnice – Černíkovice – Lično – Vojenice, kde jsme se zúčastnili já, Katka a Hanka a všichni jsme vyhráli své kategorie.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/Xm241w57phr5NvC78

 

 

Trojka na dráze Nové Město

2.9.20 Luboš

Petr Hynek uspořádal další tradiční trojku na stadionu v Novém Městě. I tentokrát jsem stál na startu opět z našeho klubu sám. Škoda, že Katka nemohla běžet a tak se přišla alespoň podívat. Po startu 9 účastníků  jsem se usadil na 4 pozici, dva kilometry jsem běžel v tempu okolo 4 min/km ale poslední km jsem zpomalil, byl znát výpadek běžeckého treninku. Na konec jsem doběhl 4 v čase 12:12, vyhrál Kincl z Maratonstavu v čase 10:11.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/VGxZzTonv3hH8P7B9

 

 

SP Duatlon Pohoří

23.08.20 Luboš

Duatlon Pohoří je tradiční závěrečný závod triatlonového středečního poháru. Z našeho oddílu jsem na startu byl pouze já a celkem nás startovalo 30. První běh 7 km jsem absolvoval zadrženě, kolo 20 km jsem odjel v solidním tempu a závěrečný běh 3.5 km jsem dokončil v celkovém čase 1:22:17 jako první v kat. nad 60. Na závěr se vyhlásilo celkové pořadí v celém SP, kde jsem skončil až na druhém místě, protože jsem letos absolvoval pouze dva závody.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/XHZg5dG7pHvZrNpq8

 

 

DP silniční časovka Pohoří

9.8.20 Luboš

Hlad po závodech se projevil nebývalou účasti 86 závodníků včetně špičkových v rámci v.č. kraje ale i Prahy, Pardubic a Nymburka. Po sobotním běhu jsem měl obavy jak se vyrovnám s únavou na sice krátké ale rychlé časovce. Nakonec jsem byl překvapen jak mi šly nohy a jel jsem průměrnou rychlostí 37.2 km/h a NP výkonem 262 W. Stačilo to na 4 místo v kat. nad 60, kde první dvě místa obsadili borci Holas a Vomáčko z Nymburka, třetí byl Bolehovský.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/faswoG3x6t384Gvx5

 

 

Běh kolem Ostrova

8.8.20  Luboš

Součást Velké ceny východních Čech je i běh kolem Ostrova v Podbřezí u Dobrušky. Mírně kopcovitá  trať 10 km je namotaná na kvalitní zemědělské cestě bez provozu a má celkem tři obrátky, což je atraktivní pro závodníky, kteří se neustále potkávali. Běželo se mi dobře ale vzhledem k velkému vedru jsem byl opatrný a nesnažil se držet krok s konkurenty v kategorii Frantou Pechkem a Vacardou, což se mi nakonec vyplatilo. Doběhl jsem druhý za výborným Vacardou v čase 44:08

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/kzPP3KE8WZZXvaHd6

 

Žernovský bajk road

19.7.2020 Luboš, Martin

Silniční závod DP Žernovský bajk road se jel na 15 km okruhu v okolí Hořiček. Členitý ale atraktivní teren společně s perfektní organizací přilákal 151 závodníků, což byl maximální limit stanovený pořadateli. Sjela se tu nebývalá kvalita a třeba v mé kategorii nad 60 let nás bylo 11. Startovali jsme v druhé vlně a peleton se záhy roztřídil podle výkonnosti. Jel jsem ve skupině kde nás veteránů III bylo 6 včetně favorita Spáčila, Voňky a Jirky Slabého. Dost se taktizovalo a tak jsme si to nakonec rozdali v posledním okruhu, kde jsem stačil urvat třetí místo. Velké dusno přivodilo řadě závodníků problem v podobě křečí, což postihlo v předposledním kole i našeho Martina. Martin musel slézt z kola, lehnul do trávy v příkopu ale našli ho mravenci a poštípali. No a kyselina mravenčí ho asi vyléčila, křeče pominuly ale Martin to vyhodnotil tak, že to už nemá význam a závod vzdal. Na startu se objevil i náš bývalý člen Ondra Penc, který jel v našem dresu a skončíl 13 v nabité kategorii vet. 1

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/2FWirfRjuF343MSC6

 

 

XC MTB Mělčany

12.7.2020 Luboš

Další závod seriálu DP byly Mělčany. předchozí den a noc pršelo a kdo to tu zná, dokáže si představit jak asi vypadala trať na Chlumu. Zdejší lepivý jíl hodně zkomplikoval závod celkem 45 účastníků. Z našeho týmu jsem tu byl sám a také tu byl můj soupeř v kategorii Voňka. Po startu mi Jirka ve výjezdu poodjel ale před prvním klouzavým sjezdem jsem si ho předjel a trochu mu cuknul. Jenže potom přišlo první stoupání a já musel běžet, Jirka ho v pohodě vyjel protože měl nafoukané pláště na cca 1.2 bar a já 1.8. To rozhodlo i když jsem ho v posledním kole trochu stáhnul, stačilo to pouze na druhé místo.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/oJU98PBrUk8BcA4w9

 

 

 

Běh Týnišťskými pralesy

4.7. 2020 Katka

Zopákla jsem si loňskou trať 6km na tomto milém závodě s jasným cílem- být rychlejší, než loni. Startují všechny kategorie a vzdálenosti najednou (6km, 10km i 21km) takže člověk do poslední chvíle neví, koho se má držet. Nejkratší trať se od ostatních odpojuje na 4km. Snažila jsem se hned po výstřelu držet prvních žen a na můj vkus jsme to trochu přepálily. Udržela jsem se jen jedné a ukázalo se, že běžíme obě stejnou trať. Jí ale postupně síly docházely, zatímco já jsem se tak za půlkou rozběhla, takže ji předbíhám a dál se neohlížím. Byl to boj, ale do cíle dorážím jako první žena na 6km, v celkovém pořadí čtvrtá. Druhá žena mě následuje za pouhých 15 vteřin. Čas jsem si oproti loňsku zlepšila o necelé 2 minuty a obhájila tak první místo. Na 10km trati bych měla co dělat, abych se dostala do první trojky a půlmaraton letos nakonec nepřipadal v úvahu, protože mi mé dlouhé tréninky překazila přetrvávající bolest kolene.

Výsledky:https://www.bezime.cz/vysledky-tynistske-pralesy-2020/?fbclid=IwAR0Kp1v2hZLNR_jzCs0hNQFFdXxyLgZFCtqJPI1X-Jk3gaEAw_7aVzcl09Q#1550734932737-cb3e8bac-5868

 

 

DP silniční závod Olešnice

28.6.2020 Luboš

Silniční závod DP v Olešnici je charakterizován délkou téměř 90 km a hlavně po startu se okamžitě stoupá na Deštnou a na Šerlich, téměř 400 m převýšení na 15 km. A tento začátek mne popravil, protože hned po startu mi balík ujel a já se potom trápil celou trať sám. Nestačil jsem se zregenerovat po středečním triatlonu a tak mi chyběly watty abych se držel aspoň s Jirkou Slabým. Nejhorší byla solo jízda do 60 km, kde se stále klesá a tam se v balíku může jet o hodně rychleji a když se to umí, téměř zadarmo. To zkušený Jirka Voňka který jel od startu se mnou to vyhodnotil jinak a pod stoupákem na Plasnici to otočil a zabalil to. Nakonec jsem se doplácal do cíle v mizerném čase 3:09 a přesto mi to stačilo na druhé místo ve veteránech III za Slabákem, no musel jsem ještě zabojovat v posledním kopečku s Davidem Zítkem který skončil třetí. Jinak účast byla hvězdná, kromě krajské špičky tu byli kluci ze Sparty, Favoritu Brno a Polský mančaft v čele s Kaczmarkem, který celkově vyhrál a má za sebou i účast na Tour de France.

Fotky tentokrát chybí, tak alespoň výsledky jsou zde:

http://triclub.dobruska.cz/?page_id=12

 

 

Triatlon Opočno

24.6.2020 Katka, Luboš

Tradiční opočenský triatlon v distancích 0,5km plavání, 20km kolo a 6km běh přilákal tentokrát 61 účasníků. Počasí bylo slibováno všelijaké, nakonec téměř nepršelo a bylo tak akorát. Letos jsem se konečně odhodlala vykoupat se v místním "bahňáku". Několik let jsem závodníky neskrývaně obdivovala, až jsem si triatlon šla vyzkoušet na vlastní kůži. Zaplavat v rámci tréninku jsem si šla slovy jednou, toho jsem se bála nejvíc (že to neuplavu, že polezu z vody poslední, že tu vodu a bahno na dně nedám...) nakonec jsem si to svým tempem užila a přesedlala na kolo. Celkem příjemná obrátková trasa, žádné náročné kopce Opočno-Semechnice-Trnov (celkem 2x). Kolo si užívám a nejvíc jsem si věřila na běh. Letos trasa nevedla tradičně do zámeckého parku, nýbrž opět směr Semechnice (asfalt) a pak zpět lesíkem u Broumaru, celkem takto dvě kola. Bylo fajn na kole sledovat, kdo již běží a nebo při běhu fandit dojíždějícím závodníkům, jelikož tyto trasy se z části prolínaly. Nohy se mi roztočily až při druhém kolečku a pak už to byla paráda. Celkově žádná krize (asi jsem se málo zmáčkla :) ) Věděla jsem už během kola, že 3 ženy z 5 nechávám za sebou a tak mi náleželo stříbrné místo v ženách. Moje poprvé a nezapomenutelný zážitek! Ostřílený Luboš vyhrál svou kategorii. Přesto tvrdí, že se jednalo o horší výkon, ale co by prý chtěl, když je málo tréninku. Na druhou stranu je rád, že vydržela záda a raduje se z mého výkonu společně se mnou

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/mNP7kJ8ZaKJuoXm36

Výsledky:http://triclub.dobruska.cz/…/stredecni_po…/2020/SPp_2002.pdf

 

 

 

 

 

 

 

 

Běh areálem zdraví Chábory

14.6.Katka

Další ročník tradičního závodu s sebou přinesl opět horké a dusné počasí, ale i tak přilákal rekordní počet účastníků. Více jak 160 běžců včetně dětí se vydalo buď na 10km trať (muži) nebo na okruh dlouhý 3,3km (ženy, děti a kdokoli ostatní v kategorii Buď fit). V karaténně jsem měla spoustu času trénovat a hlavně zařadila trénink rychlosti na dráze. Vynaložené úsilí se dnes projevilo a to nejen 1.místem v kategorii Z35 (3.žena absolutně), ale hlavně zlepšením vlastního času na trati o 20 vteřin. Tento závod je velmi rodinný, milý, bylo fajn zase po dlouhé době vidět své známé běžce a lidi na stejné vlně, koronavirus, nekoronavirus :) Opět nechyběl varhanní doprovod po celou dobu, občerstvení a hlavně diplom a cena dle vlastního výběru pro opravdu každého účastníka. Aby to nebylo málo, vše je zakončeno ještě bohatou tombolou.

 

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/EWK41Aa1BcVfpJmB9

 

 

 

 

 

 

Žernovský bajk

13.6. Luboš, Martin, Jirka

Tak nám cyklistická sezona začala opožděným otvírákem po koroně a to Žernovským bajkem. Libor Mojžíš se svým týmem připravil super závod který se oproti předešlým ročníkům lišil především vyšší technickou i fyzickou náročností. Nově přibyly dva těžké kopce a nepřidalo ani dusné počasí. Po startu jsem si hlídal Jirku Šlégra z mé kategorie. Po rychlém startu se dostal přede mne ale na trailu nad řekou mu to smeklo a spadl pod prudký svah, museli mu pomoci nahoru, sám se nemohl vyškrábat. Já jsem nasadil opatrné tempo ale přesto jsem dvakrát spadl na stejném místě. Ve třetím okruhu jsem toho měl dost, viděl jsme Jirku jak se dotahuje a potom mne předjel. Půl kola jsme se přetahovali ale v posledním stoupáku od řeky mi totálně došlo a Jirka mi stačil do cíle nadělit minutu. Dojel jsem tedy 2 v kat. M60, 65 absolutně. Jirka Kubec jel svůj standart, 17 v kat. M49 a 42 absolutně. Lachtan si pořídil nové kolo a hned to bylo znát na výborném výkonu, dojel 19 v kat. M49, 49 absolutně.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/6Kr513owFgpeVddHA

 

 

 

 

 

Úpická 10
1.3.Katka, Luboš, Martin


Pěkný otvírák běžecké sezóny se běžel v neděli odpoledne. Jedná se o tradiční přesně změřenou obrátkovou trať, Letos již 14.ročník. Celkem rychlý závod, celý vedený po asfaltu. Vítr nám moc nenahrával ani cestou tam, ani zpět. Martin se přiřítil do cíle s úžadným časem 41:57 a získal tak 15.místo v kategorii M49. Luboš kousek za ním s časem 43:19 vybojoval druhé místo v kat. M69 a mě o víc jak půl minuty uteklo místo třetí v kat. Ž34 a doběhla jsem s časem 44:05. Původní plán běžet spolu s Lubošem se opět nekonal a zhatil se hned po prvním kilometru. Šli jsme si tedy každý po svém a v cíli se shodli, že ač to nebylo zadarmo, ze závodu si odnášíme prima pocit. Luboš cítil ke konci, že nemá naběhaný objem (já to cítila už hned od začátku. Velké poděkování pořadatelům (ač jsme z časových důvodů nemohli počkat na vyhlášení a tudíž chybí Lubošova fotka z bedny), kteří to dělají poctivě a srdcem.

foto:https://photos.app.goo.gl/Fqi8fVbLaFS1rs7D6

výsledky:http://www.maratonstav.cz/WP_VysledkyTJ/2020/ZBL/UP10.pdf

 

 

Silvestrovský běh v Havlovicích

31.12. Luboš, Martin, Katka

Poslední den roku se mnozí z nás rozhodli oslavit během. V Havlovicích byl v 11 hod odstartován závod na 6,6km čítající dohromady 3 kola vedená po asfaltových cestách, Běželo se celkem ostře, Martinovi se dařilo, Luboš si udržel taky skvělé tempo, já mu dnes nestačila ani za mák, přestože jsme plánovali běžet spolu. Doufám, že můj výkon mohu svést na počínající silné nachlazení.

Konečné skóre:
Martin 26:38 M49 12/37 ,
Luboš 27:19 M69  3/7 
Katka 28:16 Z34 5/10 

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/XZ7zrLSsjMgjQmXK6

 

Štěpánská trojka na dráze

26.12. Katka, Luboš, Martin

My tři jsme si s dalšími 22 nadšenci střihli na druhý svátek vánoční závod na 3km na atletické dráze v Novém Měste nad Metují. Je to pro mnohé z nás již tradiční příjemné běžecké setkání. Martin 7,5 koleček zvládl za skvělých 12:09 a doběhl tak celkově na sedmé příčce. Za ním jsem já s Lubošem vedla velmi těsný souboj s časy 12:30 a 12:31, který dopadl v můj prospěch. Na konci jsme si spokojeni popřáli do nového roku a pochutnali na již tradičních zákuscích. Opět milý závod, velký dík organizátorům a také Hance za fotky.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/z5ZEcf9euEKuLZWL7

MČR železničářů Sádecká pila

Radek

Na sezónu 2019 jsem se těšil. Nové nářadí,důkladná zimní příprava,vše nasměrováno k dobrým výsledkům.Mé závodění ale skončilo dřív než by mne napadlo. Snad jen podnikové běžkové zápolení a Žernovský bajk měly grády a stojí za vzpomínku. Plánované opravy na domě,přerostly v neplánované,až havariiní a současné rozšiřování kvalifikace(jakkoliv mne má práce baví a naplňuje)svou nekoncepčností,není ani po roce u konce. Obě okolnosti jsou však zcela zásadní a potřebný čas i míra pozornosti převálcovaly sportovní ambice beze zbytku. Protože však nadšení v době uzávěrky přihlášek,výrazně předběhly výše uvedené komplikace,nadešel čas a já se ocitl na startu poměrně náročného závodu. Krom kvalitního kola jsem měl k dispozici jen závodnické srdce...tedy... coby metaforu...né že vytrénovany! Dopadlo to jak muselo. Do druhého závěrečného kola jsem šel již v naprostém vyčerpání a v posledním kopci zažíval mrákoty jaké se objevují po závodě.(kdy srdce a plíce už odpočívají,ale svaly ještě spotřebovávají a na mozek už okysličené krve nezbývá) Potupně jsem tlačil a bedna mezi železničáři náladu nespravila.
 Přes to všechno se můj imunitní systém následně nezhroutil,ba ani kolo jsem nakonec neprodal,takže se v příštím roce budu těšit na shledání na startu v našich barvách.


 

 Cross country s kočárkem aneb teamový výšlap

14.12.2019 celý team

Blíží se pomalu konec roku a s ním společně přicházejí Vánoce, svátky klidu a míru. Náš team využil jednu z posledních příležitostí se potkat v tomto roce a strávit společně hezké chvíle. Start našeho výšlapu byl na Janovičkách u Broumova, kde jsme se všichni setkali v 10:30. Cíl výšlapu byl Třípanský kámen. Naše početná 17-ti hlavá výprava (počítám i psa), vyrazila po asfaltové lesní cestě k hranici s PL. U odpočívací budky na hranici jsme se vydali vpravo a najeli do terénu, jak to máme rádi. Měli jsme s sebou kočárek, který nemá tak velká kola, jako my na bajkách, tak měl problémy s překonáváním kořenů a kamenů na cestě. Nezbývalo nic jiného, než ho vzít do teplých a dát si kopeček se zátěží. Co vám budu vyprávět. Byli jsme rychlejší a poodjeli jsme zbytku skupiny. Na kopečku jsme počkali a v dobré náladě vyrazili dál. Po nějaké chvíli se přestalo malému Míšovi v kočárku líbit, tak přesedlal na kočárek Drak Vláďa, který ho nesl skoro celou cestu na ramenou. Úspěšně, protože Míša skoro celou procházku prospal. Po cestě se nám naskytly hezké výhledy na Soví hory, do té doby, než začal vydatně padat sníh, který nás doprovázel po zbytek vycházky. Náš výšlap jsme zakončili v restauraci Vyhlídka Janovičky dobrým obědem. Ještě jednou děkuji celému teamu a jejich blízkým za účast. Bylo to super.

Za celý team vám přeji Veselé Vánoce a hodně štěstí a zdraví v novém roce.

Tomáš

 

Běh Dlouhými Záhony

9.11.Ondra

Do Úpice mne vylákal Lachtan, ale nakonec jsem zůstal na startovní čáře sám. Vzpomínky na tento závod moc dobré nemám, snad při obou svých účastech jsem zde zabloudil. Trať se naštěstí poněkud zjednodušila (co se týká kurzu, profilově určitě ne) a přesunula na dva stejné okruhy. Závod jsem chtěl mít vlastně jako rychlejší trénink a tak jsem byl se druhým místem za vítězným Frantou Vágnknechtem více než spokojen.

 

Tímto závodem se Ondra rozloučil s naším oddílem Cyklo Tony. Děkujeme ti Ondro za velice kvalitní a dlouhodobou reprezentaci a přejeme mnoho úspěchů v tvém sportovním i osobním životě.

Cyklo Tony team

 

 

Běh na Bor

6.11. Ondra,Martin

Ve středu jsme se s Lachtanem sešli v Machově připraveni pokořit v rámci Středečního poháru Bor. Necelé tři kilometry dlouhá trať s cílem na vyhlídce byla tentokrát trochu rozblácená a kopec je evidentně každým rokem prudší a prudší. Na mladé koně, Štolfík je letos kategorie sama pro sebe, jsem tentokrát neměl a doběhl čtvrtý. Martin si to jistě taky užil, ale výsledky jsem ještě nenašel.

 

Honov Náchod
19.10.2019 Katka, Martin, Luboš


62. ročník závodu se vrátil na svou původní trať s cílem na náměstí. Jednalo se o tradiční neobvyklou vzdálenost 8850m. Závod je to silniční, s minimálním převýšením a pěkně rychlý. Na start se v Hronově postavilo 613 běžců. První z nich probíhali cílem u radnice už kolem 26 min od startu (nejprve keňští běžci, avšak první žena byla Češka, a sice Adéla Stránská).Martin si vedl skvěle a doběhl z nás první v čase 35:26 (88. abs, 21. v kat.). Luboš závod bohužel nedokončil pro obnovené poranění lýtka. Stihl mi ale do 5km závodu dělat vodiče, pak musel zvolnit a v Bělovsi už to bylo nekonečné a stěží se dobelhal k autu. I tak jsem díky jeho pomoci zvládla první kilometry nepřepálit. Na konci však stejně nebyly síly na hrdinství, tempo jsem si však zvládla udržet a doběhla v čase 39:19 (185. abs, 15. v kat.). Krásná srdeční záležitost, tento závod.

Foto:https://photos.app.goo.gl/NfAnPQCR2yZ99cu69

Výsledky:https://www.sportchallenge.cz/cz/hronov-nachod/vysledky

 

Středeční pohár Hronov

16.10. Luboš

Závěrečný závod středečního poháru se konal v Hronově. Stavitel tratě byl obávaný Véna Hornych a byla skutečně těžká. Naštěstí se extrémy daly objet po chicken way, což jsem využíval. Na startu nás bylo méně než jindy, no alespoň se časový program dodržel. Moc dobře se mi nejelo, těžké a technické výjezdy mi dělaly problémy. Nakonec jsem dojel třetí v kat. nad 50 a to mne při neúčasti Fulky posunulo v konečném pořadí středečního poháru na páté místo, o jeden bod před Jirku.

 

 

 

 

Středeční pohár Police-Zděřina

9.10. Luboš

Nemám rád mokré závody a tak jsem si bahno užil ve středu v dalším závodě středečního poháru. Pítrsáci namotali technický okruh i v místě bývalé těžby hrnčířské hlíny která je za mokra extrémě klouzavá a lepivá. Nechyběly ani dlouhé úseky podmáčenou loukou a úzké traily obtížně jetelné kvůli mokrým kořenům. Po startu se bojovalo o přední pozice před nájezdem do klouzavého trailu, kde se nedalo předjíždět. Podařilo se mi lehce odjet Fulkovi a do druhého kola už byla trať volná, technické partie jsem projel plynule. Problém nastal na úzkém traverzu, kde mne zablokovali dva borci kterým to smeklo. Fulka se dotáhl a v závěrečném stoupání od Merkuru mne předjel. Já jsem to ještě zkoušel ale v úzké trati nebylo ho kde předjet. Nakonec mne Jirka porazil o vteřinu, byl 5 v kat nad 50, čtvrtý Koblasa nám dal jen 10 sec. Vyhrál exelentní technik Čada před Tomanem a Krejsarem

 

 

 

 

Waligóra Run Cross

5.10.Ondra

V sobotu jsem ukončil letošní ultra trialovou sezónu tradičně na Gluszyckém WRC. Na startu se nás v osm hodin ráno sešla necelá sedmdesátka, ale nebylo se co divit. Vršky okolních kopců, na většinu z nichž vedla naše trasa, se ztrácely v černých mracích a bylo jasné, že na déšť nebudeme dlouho čekat. A ani teplota moc radosti nepřinesla. Hned po startu jsem si začal tvořit náskok a možná jsem i uvěřil tomu, že to tentokrát půjde samo. Ovšem už na prvním kopci začalo pršet a nepřestalo až do konce. Klouzavé kořeny, bláto, zima. Síly rychle ubývaly. Na začátku výběhu na Stozek mne dohnal a v technickém sběhu i předehnal Jacek Jolibski. Držel jsem ho na dohled, ale na dotažení to nebylo. Tou dobou se už cesty proměnily v potůčky a více než o vítězství jsem přemýšlel o horké sprše  v cíli. Tam jsem nakonec dorazil v čase 5 hodin 14 minut a 58 vteřin. O minutu a 48 vteřin za Jackem. Na třetím místě doběhl Grzegorz Malyga. Do cíle doběhlo 48 běžců a běžkyň a respekt všem, obzvláště, že většina strávila v sobotní slotě na trati více jak sedm hodin.

 
 

Běh Dobruškou

29.9.Katka, Martin

 

Nedělní dopoledně jsme strávili na již 5.ročníku městského běhu Dobruškou. Počasí vyšlo úplně ukázkově. Jen asi třetina účastníků si troufla na 10km, což byla hlavní trať čítající 4 kola (ostatní si vybírali 5km nebo 2,5km). Mezi nimi jen minimum žen, takže nebylo moc s kým soupeřit. Závod jsem běžela už několikrát a není úplně z nejlehčích, přesto, že se jedná o asfalt. Profil se hodně houpe, kopečky, zatáčky, chodníky,...Tradičně byla kolem celé trati rozseta spousta fanoušků či zvědavých občanů, takže to lépe utíkalo. Mě se úplně hladce neběželo, byla to vlastně moje první desítka po pauze. Měla jsem ale po celou dobu parťáka, který mě protáhl závodem až do cíle, tímto Romanovi děkuju. Nakonec jsem vyhrála jako 1.žena v kategorii (a zároveň jediná!) s časem 47:00, což není úplně hvězdné, ale také jako první žena absolutně, což už za celkem úspěch považuji. Martin urval na 10km krásné 3.místo s časem 43:24. Atmosféra na jedničku, milý závod, který si na nic nehraje. Tak zase za rok.

 

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/s9HjPeL3RPrYX5ph6

Výsledky:

http://www.stop-time.cz/zavody/2019-09-29_dka/vysledky.html?fbclid=IwAR30K-          3Ratbs5X59sdP5cbzMYJlpXpXVoaFpHn_nqCmDPeD1lyLZTg8ox6Y

 

 

 

 

Středeční pohár Adršpach

25.9. Luboš

Další závod středečního poháru byl v Adršpachu, trať byla namotána na svahu Křížového vrchu. Okruh 3.5 km byl vylepšen několika extrémními sjezdy, které se ale daly objet po delší chicken way. Při rozjíždění jsem pozoroval borce, co zkoušeli velkou skálu, no někteří po hlavě, a tak jsem ji radši objížděl. Moc mi to ten den nešlo, často jsem chyboval v prudkých výjezdech. Porazil mne i Fulka a skončil jsem 6 v kat nad 50.

 

 

Sluncekros/Lesista Trzydziecha

Ondra

Týden po Brněnském masakru mne čekala další porce běžeckých závodních kilometrů. V sobotu v 16:oo odstartoval na Bišíku již 35. ročník Sluncekrosu. S klasickým 9 kilometrů dlouhým technicky náročným okruhem se změřila asi čtyřicítka běžců. Víťa Šolc nastolil hned po startu zdrcující tempo. Až na vrchol Kraví hory jsem byl schopen se ho udržet. V následující kličkované mezi skalami jsem si už ale musel povolit. Snažil jsem se alespoň udržet druhé místo před dotírajícím Zombou a Mírou Duchem, což se nakonec těsně podařilo.

V neděli v 11 dopoledne jsem už stál na náměstí v Mierosowie, spolu s dalšími 164 běžci a běžkyněmi, připraven porvat se s třiceti kilometry a bezmála tisícovkou výškových metrů. Po sobotě se mi moc nechtělo, ale nechat si ujít premiéru nového závodu takřka za domem by byla škoda. Benjamin Buszewski roztrhal pole ihned po vyběhnutí z náměstí v krátké prudké stojce k místní rozhledně. Poté už naše kroky mířily k Lesisté, hoře s nejvyšším bodem v 850 metrech, která se stala středobodem závodu. V podstatě nás čekaly výběhy ze tří různých stran. Snažil jsem se Benjamina držet na dostřel, ale úplně se to nedařilo a moje ztráta narostla až na dvě minuty. Ovšem obzvláště třetí výběh s vrcholem na 25. kilometru dával zabrat a přesně tam se mi podařilo Benjamina dohnat a předehnat. Posledních 5 kilometrů už bylo víceméně s kopce a první místo jsem udržel. Benjamin Buszewski doběhl druhý, třetí pak Grzegorz Małyga.

 

 

Středeční pohár Teplice

18.9. Luboš

Třetí závod středečního poháru se jel v Teplicích. Čada a jeho tým namotal super trať kde byla těžká stoupání, točivé traily i extrémě technické místa. To mně vyhovovalo a tak jsem bojoval s Koblasou o 4 místo, což pro mne bylo překvapení, protože Koblasa mi na Pálence dal tři a půl minuty. V závodě jsem velice intenzivně využil teleskopickou sedlovku a výhodou bylo i mé celoodpružené kolo. Koblasu jsem nakonec nepředjel a dojel v kat 50+ na 5 místě. 300 m před cílem jsem procvakl přední kolo o ležící betonový sloupek, no defekt byl naštěstí pomalý. Hanka ten okamžikvyfotila, viz poslední obrázek.

 

 

 

 

Brněnský masakr

14.9.Ondra

Novým závodem v mém závodním kalendáři se letos stal již sedmý ročník závodu,jehož název mluví za vše. Pravda,v okolí Brna jsme se nemuseli potýkat s žádnými velehorami,ale kopců nám na 62 kilometrů dlouhém okruhu stála v cestě spousta a tak nastoupaných více jak 2000 metrů nepřekvapí. Přesně v sedm ráno vyběhlo 127 závodníků na tuto delší distanci (k dispozici byla i poloviční verze). Při prvním těžkém stoupání na Babí lom,kde čekala i extra náročná trailová pasáž,se nám začal vzdalovat budoucí vítěz Jirka Petr ze Salomon/Sunuto. Spolu s Ondrou Pavelkou jsme se snažili minimalizovat ztrátu,která v polovině závodu narostla na  necelých pět minut. Ve stoupání nad Adamovem k Alexandrově rozhledně jsem se už Ondrovi začal vzdalovat a naopak v dlouhém stoupání od Myší díry jsem se trochu přiblížil k Jirkovi. Toto nekonečné stoupání mi ale sebralo značnou část zbývající energie a do cíle to bylo více méně trápení. Druhé místo jsem ale, s časem 5:02:31,udržel. Ztráta deset minut nakonec nebyla tak děsivá. Třetí doběhl nakonec o čtrnáct minut později Zdeněk Hruška,který odsunul Ondru Pavelku na místo čtvrté.

 
 
 
 

Memoriál O. Máchy Josefov

19.9. Luboš

Letos byl můj oblíbený XC závod zároveň Krajský přebor, ovšem jen pro držitele UCI licence. Trať byla zbytečně složitě namotána což vedlo k některým zmatkům ale na druhou stranu na trati nebylo jediné odpočinkové místo. Startoval jsem v první vlně a 3 okruhy daly celkem15 km. V kategorii nad 60 let jsem byl na startu jediný, moji vrstevníci už moc nemusí podobné technické tratě. Jelo se mi dobře a pěkně jsem si zazávodil s mladší kategorií nad 50 let, kde bych byl na 4 místě. 

Středeční pohár XC Pálenka

11.9. Luboš

Po delší době jsem si zkusil středeční pohár v Pálence. Trať 5 km byla namotaná tak, že se projelo řadou technických singltreků a zároveň měla značné převýšení. Startoval jsem v kategorii nad 50 let a jela se pouze 2 kola. Po startu se jel doraz, protože následoval technický sjezd a kořenitý výjezd kde se nedalo předjíždět. To se mi povedlo a najížděl jsem v čelní skupince, jenže potom jsem zase ztratil ve výjezdu kde to přede mnou popadalo. Celý závod jsem jsem jel těsně před Fulkou a v cíli jsem mu dal jen 5 vteřin. V naší kategorii vyhrál Čada, Toman druhý a Krejsar třetí. Já jsem dojel na 5 místě. O náročnosti tratě svědčí to, že necelých 10 km jsem jel za 39:52.

 

 

Rallye SUDETY 2019                 

07.09.2019 Vláďa, Tomáš 

Opět po roce domorodí borci našeho spolku nastoupili na start legendárních Sudet. Letošní jubilejní 25. ročník byl okořeněn nočním a posléze i denním deštěm, který z trasy závodu udělal dokonalou klouzačku a o pády nebylo nouze. Směs písku, bláta  a jiných nečistot udělali z kola dokonalou hnědou kouli a hybnost kola se s blížícím cílem jen zhoršovala. Tiše jsem doufal, aby brzdové destičky vydržely až do cíle. Ráno v 8.00 hodin byla odstartována dlouhá trasa na 113 km. Tomáš hájil barvy na kratší 60 km trati a měl start v 9.00 hodin. Už ráno jsem přemýšlel, kam v tomto počasí a terénu dojedu. Byl jsem rozhodnut, že průjezd Božanovem rozhodne, zda závod vzdám, nebo se ho pokusím  dokončit. V Božanově jsem se cítil vcelku dobře, tak jsem jel dál. Pořadatelé vytvořili několik nových záludností a závod „vylepšili“ o řadu nových technických úseků. Přes drobné technické potíže jsem se prokousával trasou závodu dále. Křeče byly jen občasnou záležitostí a na občerstvovačkách bylo všeho dostatek, především pak skvělé dobré nálady. Do cíle jsem dojel za 8 hodin a 20 minut na 144 místě. Sice jsem na vítěze měl ztrátu více jak 3 hodiny, ale uznání a čest si zaslouží všichni, kterým se do cíle povedlo dojet. Tomáš i přes  defekt, který ho potkal, se také s tratí popral a v cíli byl za 3 a půl hodiny na 42 místě. Nezbývá, než se těšit na suché a rychlé Sudety roku 2020!?

Silniční běh Meziměstím

8.9.Ondra

V neděli jsem si po delší době vyzkoušel závod na silnici. Nenašel jsem si žádnou výmluvu proč ne a tak jsem stál o pů jedenácté spolu s dalšími 76 běžci na startu domácí Meziměstské desítky. Naštěstí  pro mne se po startovním výstřelu vyrazilo celkem rozumným tempem. Na začátku Vernéřovic z naší vedoucí skupinky utekl Kamil Krunka a bylo jasné,že si běží pro vítězství. U kostela odpadl další z favoritů Piotr Holly. Po obrátce se pokusil nastoupit další z poláků  Lukasz Kondratowicz a jeho krátký nástup odnesl Víťa Šolc. Zbyli jsme tři na zbylá dvě místa na bedně. Ujal jsem se tempa,poněvadž jsem nechtěl dopustit návrat Piotra ani Víti do naší skupiny. Ale dopadlo to jak jsem čekal,kousek před cílem nastoupil nejprve Lukasz,který si doběhl pro stříbro. Po něm vyrazil Jindra Král a uzmul bronz. Na mne zbyly brambory a druhé místo v mužích 35-44. Ale s průběhem závodu i s dosaženým časem 33 minut 42 vteřin jsem více než spokojen.

 
 

Běh Broumovskými stěnami

1.9.Ondra

V neděli došlo  po roce na mnou milované a zároveň nenáviděné Broumovky. Opět jsem do nich nastupoval s optimizmem a opět jsem je po pár kilometrech proklínal.  Horko,tradičně extrémně náročný terén a konkurence stodvaceti běžců. Snažil jsem se držet čela,ale brzy jsem poznal,že dnes to nepůjde a pomalu jsem se začal propadat zpět. Přistihl jsem se i při myšlence vzdát,ale naštěstí na této trati není prakticky kde. V posledním kopci jsem nakonec ještě jednoho soupeře předběhl,ale stačilo to pouze na deváté místo. Malou náplastí bylo vítězství v kategorii čtyřicátníků.

 

 

Běh Javořími Horami

10.8.Ondra

Po dlouhé době jsem vynechal festival Brutal Assault a tak jsem si mohl teprve podruhé vyzkoušet takřka domácí Běh Javořími Horami. Na Janovičkách,kam byl umístěn start i cíl se sešla většina lokální běžecké scény. 17 kilometrů dlouhá trať v podstatě kopíruje hraniční čáru, jen několikrát seběhne bokem na zajímavé traily. Tam a zpět s obrátkou na Ruprechtickém Špičáku. Prakticky od startu jsme se ujali tempa společně s Víťou Šolcem,ze třetího místa nás s lehkým odstupem sledoval Honza Dostál. Víťa byl rychlejší v technice a směrem dolů,ve stoupáních jsem se k němu vracel. Do cíle to bylo bohužel s kopce,ale se druhým místem jsem spokojen. Honza udržel bronz.

 

 

 
 

Podkrkonošský maraton Lázně Bělohrad

10.8. Luboš

Startoval jsem na kratší distanci na 50 km, kde se sešlo 485 závodníků. Profilem je to rychlý závod, kde je rozhodující naskočit v úvodní části do rychlého vláčku. To se mi povedlo a po pěti km jsem zjistil, že jedu ve skupině s Vosikou z mé kategorie, toho jsem ještě nikdy neporazil. Jelo se hodně ostře a Vosika se mírně vzdálil. Jenže v rychlém kamenitém sjezdu jsem to zase docvakl a ve výjezdech jsem se cítil dobře a nakonec jsem dojel v čase 2:07:28 na 44 místě absolutně první v kat. nad 60 let. Vosika dojel s minutovou ztrátou, třetí byl Jirka Šlégr a teprve čtvrtý Jirka Voňka.

Krkonošská 50

3.8.Ondra

I letos jsem po čtrnácti dnech od Ultra Sowy do programu zařadil ultramaraton ve Špindlu. Trať byla oproti loňsku trochu ulehčena. Nemuselo se až na Medvědín po sjezdovce a odpadl jeden kratší kopec před cílem, ale o to rychleji se muselo běžet. Na start padesátky se postavilo 175 běžců. Start byl bohužel dohromady s běžci startujícími do půlmaratonu. Takže rychlý a nepřehledný koho si hlídat. S ubývajícími kilometry pole ale řídlo a bylo i jasnější, kdo míří na kterou trať. Celý závod jsem se držel na třetím místě na dohled za Zdeňkem Šilarem, ale asi pět kilometrů v závěrečném kopci jsem se dostal před něj na místo druhé v čase 4 hodiny 29 minut a 12 vteřin. Na vítězného Milana Janatu jsem ale ztratil skoro 11 minut.

Ultra Sowa

21.7.Ondra

V neděli jsem v polské Bielawie obhajoval loňské vítězství při druhém ročníku běžeckého závodu s názvem Ultra Sowa. 54 kilometrů nás na lehce pozměněné trati provedlo hlavním hřebenem Sovích hor, s výstupem na Kalenicu a hlavně dvojnásobným výběhem na Velkou Sovu. Celkem se během závodu nasbírá něco málo přes 2000 výškových metrů, ale o žádné vyložené stojky nejde, všechny kopce se dají běžet.I když na startu v devět ráno  to vypadalo opět na spalující den,během závodu se přes nás,naštěstí,několikrát přehnala dešťová přeháňka. Závod jsem ve svůj prospěch rozhodl prakticky od startu,kdy jsem si vytvořil slušný náskok a ten pomalu navyšoval. Ovšem běžet celou dobu o samotě nebylo vůbec lehké. Do cíle jsem doběhl v čase 4 hodiny 43 minut a 56 sekund. Na druhém místě se ztrátou necelých 14 minut doběhl Lukasz Wawrzyniak a třetí o dalších 12 minut později Robert Kozak.

 

         

1000 mílový Drak

Trans Germany 

Vášnivý cyklista   Vláďa  Grusman (z obce Šonov) svým prvním startem dne 7.7.2019 ve švýcarské Basileji absolvoval extrémní cyklistický non-stop ultra maraton Bike Trans Germany 2019  napříč  Německem.  Za  8 dní, 7 hodin a 13 minut ujel 1658 kilometrů s celkovým převýšením přes  24 km. Se svým parťákem Karlem Smékalem jsem dojel do cíle na ostrově Rügen  na nejsevernější bod Německa  Kap Arkona na děleném 27. místě  ze  109 startujících (do cíle dorazilo 63 závodníků).  Trasa závodu zpočátku vedla podél břehů řeky Rýn. Po 80 km přišly první německé kopečky a první výkonnostní šlapání. Zde už začalo docházet ke vzniku malých skupinek závodníků, které se v průběhu závodu doplňovaly nebo trhaly.  Postupem času a kilometrů jsme se dostali k hranicím s ČR, kdy jsme Čechy projeli skrz Ašský výběžek a podél česko-německé hranice jsme zdolávali pohoří Krušných hor. Velkým milníkem bylo překročení Labe a směřování trasy závodu do Šluknovského výběžku. Od tohoto místa následovala jízda podél polsko-německé hranice podél řeky Lužická Nisa a po 60 km nás trasa závodu vedla k předměstí Berlína. Pak už následoval přímý severní směr na ostrov Rügen ležící v Baltském moři.    

Organizátoři připravili řadu zapeklitých a náročných pasáží, kdy se kolo i s výbavou nosilo na ramenou, tlačilo úzkými skalnatými a bahenními  „kozími“ stezkami. Tyto pasáže byly vystřídány širokými štěrkovými lesními cestami, které byly posléze vystřídány asfaltem nebo panely (především v bývalém východním Německu).  Posledních 600 km bylo více méně rovinatých, jenže na písčitém povrchu.  Na písečných planinách, kde rostly jen vřesy a malé borovice, to vůbec nejelo a často byla rychlejší  pěší chůze. Písek mám rád, ale zde jsem ho proklínal. Brusná pasta, která se vytvořila z písku a oleje, mému kolu vůbec neprospívala a opotřebení pohyblivých částí kola bylo každým dnem znát.

Musím pochválit vstřícnost a ochotu spoluzávodníků a to několika národností  (Němci, Rakušané, Švýcaři, Češi, Slováci, Poláci, Belgičané, Angličané, Norové  atd.), kteří jevili zájem a ochotu v nouzi pomoci, ale také obyvatel německých obcí, kteří neodmítli pomoci a zcela dobrovolně bez úhrady poskytli pití a jídlo, případně technickou pomoc nebo přespání.

S Karlem jsme nocovali po turistických přístřešcích v lesích, pouze jednou nás milá a ochotná paní hostinská v české obci  Lobendava nechala přespat na sále místní hospůdky, kde jsme také potkali závodníka, který jel závod 1000 mil ze Slovenska do Čech a stejně jako mi, hledal přístřeší před řádící bouřkou. Poslední noc už byla venku pod borovicí v trávě.

Velmi mile mě překvapila sledovanost a podpora v průběhu závodu. Velké poděkování patří  všem, kteří mě sledovali a formou SMS podporovali a tím postrkovali  do cíle tohoto závodu. Na několik dní se závod Bike Trans Germany stal  tématem diskusí a sledovanosti.   

Závod mi dal nové životní zkušenosti, poznání nových přírodních, kulturních a člověkem vytvořených koutů a krás sousedního Německa (hrad Hohenzollern, trosky hradu Neideck, skalní útvary, uhelný důl Jänschwalde, tanková základna Gross Dőlln, velká města a velké množství jezer) a také osvěžení svých jazykových znalostí.

 

Běh na Hvězdu/DP Dobrošov-Nedvězí

13.,14.7.Ondra

V sobotu proběhl 33. ročník Běhu na Hvězdu. I když před závodem počasí nevypadalo úplně lákavě,nakonec byly ideální běžecké podmínky a já si mohl doběhnout pro páté místo celkově,třetí v kategorii. Vítězem se stal opět nechytatelný Dominik Sádlo.

V neděli jsem vyrazil na silničky do Dobrušky. Snažil jsem se držet s čelní skupinou,ale stoupání z Olešnice a následné drobné technické potíže mne odsoudili k dlouhé individuální časovce. Ke konci druhého kola mne naštěstí dojela menší skupinka,se kterou jsem se svezl až pod závěrečný výjezd na Nedvězí,ve kterém ale soupeři  prokázali  lepší formu. I tak,dobře strávená neděle.

 

 

Běh Týnišťskými pralesy

6.7. Katka

Běh Týnišťskými pralesy je závod s pohodovou atmosférou a s výtěžkem jdoucím na dobrou věc. To ale neznamená, že se běžci převážně nepřijeli zmáčknout a ukázat, co v nich je. Organizátoři nabízeli mimo rodinného běhu na 3km trasy 6, 10 a 21km. Já jsem se na 10km ještě nějak necítila, tak jsem zvolila 6km a dobře jsem udělala, protože na této trati jsem neměla konkurenci. Trasy jsou vedeny různě týnišťskými lesy, kdo zná, ví, jak tam je hezky. Cca do 3km jsem se držela těch prvních několika běžců, pak se postupně odpojovali na jiné trati a nakonec jsem sledovala jen oražové triko nějakého muže přede mnou a věděla jsem, že mám vyhráno. Bylo z toho 1.místo v ženách absolutně s časem 26:32. Půlmaraton zde musel být taky parádní, tak třeba příště, až natrénuju. Chválím zázemí, rychlost vyhlašování a celkově organizaci závodu. Je vidět, že za ním stojí spousta sice mladých, ale šikovných lidí.

Výsledky:http://https://www.bezime.cz/vysledky-tp-2019/?fbclid=IwAR3ZSYKr642RMioZTdS1Ze0zLAc7NYBZp_

oDnhhqzi6MVTYMdiYHJtmhamA

 

 

 

Lavaredo Ultra Trail

28.-29.6. Ondra

Dnešní report bude poněkud delší,ale nemůžu si pomoci,zážitků je spousta. O víkendu jsem se totiž zůčastnil v Cortině d’Ampezzo Lavaredo Ultra Trailu na nejdelší ,120 kilometrů dlouhé trati,která nabízela k překonání více než 5800 výškových metrů.Závodu,o kterém sice nemůžu říct,že bych o něm dlouho snil,protože moje ultratrailová kariéra je stále v plenkách a vím o něm v podstatě krátce,ale který patří k monumentům trailového běhání. Není proto divu,že na start nejdelší trati se v pátek, v jedenáct večer, postavilo 1800 běžců opravdu z celého světa. USA,Nový Zéland,Čína,Nepál,Brazílie...a já,hluboko ve startovním poli,přemýšlející,co tu vlastně dělám.Ale je tu start,neuvěřitelná tlačenice do úzké startovní brány chvíli trvá a přes celou hlavní třídu v Cortině se jen tak pochoduje. Pomalu se ale celý dav dává do běhu. Ovšem pouze pod první asfaltové stoupání,kde všichni v mém okolí loví trekové hole,přechází opět do chůze a vypadá to spíše jako lyžařské závody. Myslím,že na chůzi bude času ještě dost a tak se pomaličku,nechci to nějak přehnat,tuším,co mě ještě čeká,prokousávám kupředu. Dostáváme se do terénu,sklon přitvrzuje a tak do chůze přecházím raději také.Had čelovek se vine po svahu nad Cortinou a z některých míst vůbec netuším,která část je přede mnou a která za mnou.Je tu první zlom směr dolů a žádný odpočinek to nebude. Kořeny,kameny,vyschlá řečiště řek. Po dvou hodinách první občerstvovačka a míříme  opět vzhůru. Lesní cesty,traily,v noční tmě tuším nějakou  sjezdovku. Na Forcella Son Forca se poprvé dostáváme nad 2000 m.n.m. Přes Tre Croci opět dolů k další občerstvovací stanici a hned zase vzhůru. Had světel se pomalu trhá na menší skupinky a jednotlivce. Stoupání se láme,ale přechází do technického trailu lesem,na jehož konci se přede mnou objevuje pro mne známé místo Lago Misurina. To je dobré znamení,že Tre Cime,které chci stihnout s východem slunce, už je nedaleko.  No,nedaleko,více jak 700 výškových metrů.  Asi ve třetině stoupání toho má čelovka dost,ale náhradní baterie se mi nechce v batohu hledat (koneckoců netuším,zda jí nebudu potřebovat i následující noc) a jde to už i bez ní. Konečně jsem nahoře,Rifugio Auronzo,občerstvovačka,nádherné výhledy na okolní vrcholy. Obíháme vycházejícím slunce nasvícené vršky Tre Cime a technickým a nekonečně dlouhým seběhem míříme do Landra. Mírně stoupající asi desetikilometrová rovina,která se musí opravdu běžet a na které se nevyhneme prvnímu brodu dává zabrat. Největší občerstvovací stanice a zhruba polovina závodu. Všude polehávají,posedávají běžci,někteří zde mění výbavu z předem zaslaných balíčků, nebo se nechávají  masírovat. Dávám si polévku a vlastně vše,co vidím,ale zdržovat se moc nechci,každé rozhýbání bolí. Další výšlap do výšky 2000 na Forcella Lerosa nevypadá v profilu moc náročně,ale je tu menší krize. Držím se dvou Italů s rozumným tempem,ale postupně nás docházejí další borci. Více jak hodina a půl vzhůru. Rozbíhání mi na vrcholu trvá poněkud déle,ztrácím kontakt,lovím gel.  Další občerstvení v půlce seběhu,teď už do sebe cpu jen sladké-kola,ovoce,koláče,kompoty.  Cítím,že mi to pomohlo.Před začátkem stoupání monumentálním údolím přes Malga Travenanzes na Col dei Bos se cítím jako znovuzrozený. Stezky,kameny,brody,stále vzhůru,běžím. Užívám si to a poprvé přepínám z módu přežít na závodit,i když naprosto netuším,na jakém místě se pohybuji. Tou dobou do nás už ale slunce bije nemilosrdně,k občerstvení využíváme každý potok a řeku. Na Col dei Bos už ale není nic a tak beru zavděk i sněhem. Ale jsem nahoře. Zbývá něco přes 30 kilometrů. V profilu,kterému jsem před startem  raději věnoval jen letmý pohled,se mi tato pasáž jevila jen jako takové vlnění ve výšce nad 2000 metrů. Ovšem vlnění s rozptylem 500 metrů,v této výšce,s terénem jaký tam je a s teplotou hodně nad 30 se ukázalo jako masakr. Výšlap na Forcella Giau byl obvzláště krutý,jelikož jsem si myslel,že po Passo Giau už to bude jenom dolů. No,ještě tedy ne. Motáme se opět vzhůru. Ovšem výhledy,i když zvedat oči od technických stezek se moc nevyplácelo,byly dechberoucí. Ale nakonec už je to opravdu tady,poslední, dlouhý a prudký seběh kolem Lago di Federa,ještě jedna občerstvovačka a po lesní pasáži vbíhám na hlavní třídu v Cortině obsypanou  povzbuzujícími diváky. A jsem tam. Cíl! Čas 15 hodin 34 minut a 58 vteřin. O 29. místě celkově,na kterém jsem doběhl,jsem opravdu nesnil ani v nejodvážnějších myšlenkách. Hlavní ale je,že jsem si tenhle závod,tak jako celý pobyt v Cortině  d’Ampezzo, opravdu užil. Určitě nemůžu napsat jako po minulé stovce „už nikdy více“ ,ale naopak,už teď se těším na nějakou další.

 

Gratulujeme Ondro, jsi borec!!!!!!

Hanka +Luboš

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Cyklomaraton Česká Třebová

30.6. Luboš

11. ročník Cyklomaratonu se jel na lehce modifikované trati, přibyly kopce a technické úseky. Celkem se na 47 km nastoupalo 1030m ale nejvíc ztížila závod teplota 37 stupňů. Účast na dlouhé nebyla velká 66 borců, zato kvalitní. Vyhrál Rauchfuss v čase 1:55:39, ženy Štěpánová 2:07:59. Já se dlouho nemohl rozjet a tak jsem se po slabším začátku dotáhl na skupinu kde byli tři z mé kategorie. První odpadl Voňka, potom já ale ke konci jsem se zpátky dotahoval na Moravce, který byl nakonec 3, chybělo mi 17 vteřin. dojel jsem tedy 4 v kat nad 60 a celkově 36 v čase 2:21:13

Výsledky:https://sport-base.cz/vysledky/2019/z-trebova-19?

 

 

23.6. Luboš, Hanka, Vláďa

V neděli jsme s Hankou vyrazili do Broumova do Otovic na cyklostezku, já na lyže a Hanka na inline. Potkali jsme Vláďu Draka, který se připravuje na prestižní závod přes Německo Bikepacking Trans Germany, který startuje 6.7. v Basileji a končí na ostrově Ruegen na Baltu. Závod měří 1600 km a celkem závodníci nastoupají    20 000 m!!!! Držíme ti Láďo palce a průběžně budeme informovat o průběhu závodu.

 

DP Olešnice

23.6.Ondra

I když se letos považuji už vlastně jenom za běžce, nezapomínám, že jsme hlavně cyklo team a „královskou etapu“ Dobrušského poháru jsem si ujít nenechal. Hned  na startu bylo jasné, že dnes nás kromě soupeřů a výškových metrů bude trápit hlavně silný vítr. Ale plynuly z toho i výhody a závod, jelikož se nikomu nechtělo úplně rozrážet, se rozjel celkem rozumným tempem. K hlavnímu dělení tudíž došlo až ve stoupání k Masaryčce. Podařilo se mi udržet celkem vpředu, ale v rychlém sjezdu s větrem v zádech jsem nebyl schopen svůj kompakt utočit a počkal jsem raději na další skupinu, která se pospolu udržela až pod Luisino údolí, kde jsme se potrhali i my a  po dvojičkách, trojičkách dorazili do cíle.

 

 

 

Triatlon Opočno

19.6. Luboš

Oblíbený triatlon Opočno jsem nemohl vynechat i když mám problém s běháním, typické potíže běžců-SI skloubení. Trať kola byla změněna kvůli rekonstrukci silnice v Záhornici. Kolo se jelo do Trnova a zpět a dvakrát. Absence běžeckého treninku byla znát ale uhájil jsem první místo v kat nad 60 let před Jirkou Šlégrem. Celkové výsledky dosud nejsou zveřejněny.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/kbcEe4m2RE9GVKrU8

 

 

 

 

Žernovský bajk

15.6.  Jiří, Radek, Luboš

Rekordní teplota přez 30 stupňů ztížila průběh Žernovského bajku. Všichni tři jsme jeli dlouhou - 3 okruhy, kde startovalo 80 borců. Spolehlivý Jirka zajel exelentní závod a skončil 15 celkově a 5 v M49. Radek musel řešit uvolněnou zadní osu, potom ztratil bidon a přesto zajel výborně, celkově 22 a 8 v M49. Dramatická byla bitva v kat. M60, kde jsme se sešli já, Voňka, Šlégr, Slabý a mladý M60 Moravec ze Žamberku. Po startu se v prudkém sjezdu Voňka dostal do kolize, skončil v křoví a později vzdal. Moravec nám odjel a tak se bojovalo druhé až čtvrté místo. Poctivě jsme se střídali, občas někdo z nás nastoupil a první odpadl v druhém kole Slabý. Já se Šlégrem jsme pokračovali v ostrém tempu, ve sjezdech a v technice jsem mírně získával, ale Jirka to vše v pohodě docvakl. V polovině třetího kola mi Jirka odjel a stačil mi do cíle nadělit 2 minuty. Dojel  jsem celkově 33 a v kategorii M60 třetí.

Výsledky:https://www.sportchallenge.cz/cz/zernovskybajk/vysledky

 

Přespolní běh areálem zdraví Chábory
9.6. Katka

Večer před jsem se rozhodla, že nemůžu vynechat další z lokálních závodů a dobře jsem udělala, protože se mi povedlo obhájít první místo v kategorii 20-34 z loňských let (7.místo absolutně). Celkem se sešlo v této malé vesničce neuvěřitelných 130 běžců. Bylo jako vždy pěkně parno, ale ženy (a kategorie Buď fit) beží jen jeden okruh, vedoucí přes pole i asfalt, a to 3,3km, muži pak 3x tolik. My jsme si tedy v cíli vychutnávali čaj a sušenku za klávesového doprovodu a zbytek se ještě trápil na trati. Na mě je to moc krátká a rychlá distance, ale nějak jsem se s tím poprala a s výsledkem jsem spokojená. Tentokát jsme se museli obejít bez fotografické dokumentace Hany Maršíkové. Pochvalu zaslouží organizátoři za milou atmosféru a bohatý výběr darů nejen pro vítěze. Já si třeba odnesla bazének, bude se teď hodit:)

Výsledky:

http://https://www.behej.com/zavod/29610-prespolni-beh-arealem-zdravi-chabory

 

IV Pólmaraton Szlakiem Riese

2.6.Ondra

V neděli jsem se opět vrátil na svojí klasičtější distanci a pokusil se obhájit loňské vítězství z Gluszyce.

Z rekordní účasti, více než 200 běžců na startu, mezi nimiž se objevil i Pavel Brýdl, bylo zřejmé, že zadarmo to nebude. Ve velmi teplém počasí jsme s Pavlem rozběhli celkem slušné tempo a brzy se na čele osamostatnili. Při stoupání zhruba ve dvou třetinách závodu Pavel přiložil pod kotel a rozhodl o svém vítězství. Já jsem si doběhl se ztrátou 17 vteřin pro místo druhé. Se ztrátou deseti minut si pro bronz doběhl Michal Kita.

Weber Jičínská 50

25.5. Luboš,Jirka

Na 14 ročníku Weber Jičínská 50 se na dlouhé trati sešlo 254 závodníků. Po předchozích deštích bylo na trati dost bláta ale během závodu svítilo slunce. Celkově nejrychlejší byl Kaněra v čase 1:58:18. Jirka dojel celkově 70 a 21 v kat.40-49. Já jsem po boji s Voňkou obsadil 2 místo v kat. nad 60, celkově 105 v čase 2:39:04.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/6kDtf4CHZr1jm9928

 

 

Sky Tower Run

26.5.Ondra

I když moje běžecké kroky směřují spíše k prodlužování závodních kilometrů, v neděli jsem se vydal na opačnou stranu extrému a zaběhl si svůj nejkratší závod. Vlastně ani nemám žádné údaje k uběhlé vzdálenosti, vím pouze, že to bylo 49 pater a 1142 schodů. Do Wroclawi se na Mistrovství Polska v běhu do schodů sjelo 898 běžců nejen z Polska. Startovalo se od desáté hodiny dopolední v 20. vteřinových intervalech. Na mne přišla řada po půl třetí. Takže vzhůru, po dvou schodech, patro za patrem. Hlavně raději nekoukat, kolik jich ještě zbývá. Cílem v nejvyšším patře jsem proběhl v čase 6 minut a patnáct vteřin a usadil se na průběžně druhém místě. Na něm jsem vydržel až do 17 hodiny, kdy odstartovala elita. Ale ani poté to tak rapidní propad nebyl a skončil jsem celkově jedenáctý jako nejrychlejší čtyřicátník.

 

Apache Jestřebí hory

18.5. Jiří, Luboš, Radek

Na tradičním Apache jestřebí hory jsme se sešli tři člčnové oddílu. Já a Radek jsme jeli střední distanci 67 km a Jirka jel 102 km dlouhou. Oproti loňsku byla trať vylepšená o traily na Švédském vrchu. Pro mne a pro Radka to byla závodní premiéra na nových kolech, já bez technických problemů ale Radkovi zajížděla sedlovka u jeho Mondrakeru. Nejzdatnější Jirka dal dlouhou za 5:06:47 a byl 11 v kat. 40-49, Radek byl 25 v kat. 40-49 za 3:13:32 a já jsem obsadil 3 místo v kat. 60+ za 3:16:29.

 

 

 

 

Mělčanský kros
11.5. Katka, Ondra

Jednalo se o 7.ročník běhu vedoucího přes les, pole i asfalt, kdy muži běží celkem 2 kola (cca 11,4km) a ženy jen kolo jedno. Po startu běžce čeká hned dlouhý kopec, potom seběh a pak už se trasa houpe. Je to moje srdeční záležitost, moc ráda chodím na tuto trasu trénovat, takže jsem přesně věděla, co mě kde čeká, kde se dá slevit a kde zabrat. Na startu závodu konajícího se u nás "za humny" jsem se potkala s Ondrou, který byl jasným favoritem od začátku. Závod byl dle jeho slov moc krátký (a já přidávám pro něj moc placatý :) -je zvyklý na extrémnější závody, pro nás ostatní smrtelníky to ale zadarmo nebylo. Ondra doběhl první a před cílem mu nikdo vyloženě nedýchal na záda. Já vybojovala 4.místo absolutně a 2.místo v kategorii (Z35). 

 

Author ŠELA Marathon 2019                 

 

04.05.2019 Vláďa

    

    V rámci přípravy a tréninku na plánovaný závod 1000 mil Trans Germany 2019 jsem si zajel na krátkou dovolenou za svým parťákem z mílí Karlem Smékalem do Holešova. Na sobotu jsme si naplánovali bajkový závod se startem a cílem u krásného hradu Helfštýn. Jako nově příchozí účastník závodu jsem dostal startovní číslo až na chvost startovního pole. O závodu jsem slyšel, ale vůbec jsem netušil, co mne čeká a jaká překvapení jsou na MTB PROFI 101 km dlouhé trati připravena. Závod se jel v rámci Českého poháru, tak na startu byla řada elitních bajkerů a byla vytvořena skvělá divácká kulisa. Start byl v 9.00 hodin a vydal jsem se vstříc  dobrodružství. Na rovinatém úseku se předjíždělo, později jsem pochopil proč. V okamžiku, kdy jsme se dostali na úzké trailové stezky, tak už bylo po předjíždění, ale i po závodění. Pomalým tempem jsme se jako jeden dlouhý had sunuli vpřed. Svoji dravost jsem uplatnil až na širších stezkách a cestách, kde jsem začal zdolávat své konkurenty. Terén byl po předchozím dešti bahnitý a na kořenech a kamenech dost kluzký. Celkově se mi závod velmi líbil, skvělá trať, technické pasáže, rovinaté sprinterské úseky, skvělé občerstvovačky (s pivem) a výborná divácká podpora a zabezpečení. Závod jsem chtěl zajet do 6 hodin, což se mi povedlo v čase 05:49:01. Na vítěze závodu Martina Stoška jsem měl ztrátu 01:55:04. Celkově jsem dojel  na 181 místě z 328 a ve své kategorii jsem obsadil 62 místo ze 127.

 

 

 

 

Lázeňská sedmička
4.5. Katka, Luboš, Martin

Sobotní závody se startem v areálu lázní Velichovky byly další ze seriálu zvaného Primátor CUP. Přes původní nepříznivou předpověď počasí bylo celkem příjemně a na start hlavního závodu (7km) se postavilo něco přes 200 běžců. Trať je vedena převážně lesem a je hodně houpavá, spousta kopečků a seběhů. Mně osobně se moc líbí, je pestrá a člověka donutí se hecnout a nějakého toho běžeckého kolegu nechat za sebou. Luboše limitovala záda, běžel na hranici svých současných možností, což i tak přineslo 1.místo v jeho kategorii (nad 65let) za 31:56. Martin byl o něco rychlejší než Luboš s výborným časem 31:01. Já následovala týmové kolegy a se svým časem 33:56 jsem moc spokojená, myslím, že jsem se obstojně zmáčkla. Celou organizaci závodu hodnotím na jedničku, včetně pestrého občerstvení a zázemí v budově lázní.

Odkaz na foto:https://photos.app.goo.gl/Q3t9Bdtq7FHRJvQG6

 

 

 

 

 

DP Časovka Pohoří

14.4. Luboš

Letošní Dobrušský pohár byl tradičně zahájen časovkou v Pohoří. Poměrně slušná účast 67 borců,  jen mi tu chyběl tradiční soupeř Voňka. Foukal mírný protivítr a trvalo cca 5 km mi než jsem se rozjel do optimálního tempa. Obsadil jsem nakonec ve veteránech III druhé místo za Bolehovským.

Foto: https://photos.app.goo.gl/iErJJcbbQW8wM4u5A

 

Sztafeta Górska Sólo

13.4.Ondra

V sobotu v 6:30 ráno odstartoval z Kudowy-Zdroj druhý ročník horské štafety tříčlenných družstev na 73 kilometrů. Pro jedince,kteří nevyhledávají sílu kolektivu, nebo kterým se zdál jeden úsek málo,byla i letos vypsaná kategorie sólo. Tuto možnost jsem zvolil i já. Pro ty,kteří znají Broumovské stěny není třeba líčit náročnost závodu. Pro štafety byla první předávka na 28 kilometru na Hvězdě a byl to i nejzazší bod závodu. V tomto bodě jsem byl v kategorii sólo zatím na druhém místě se ztrátou pár vteřin na později vítězného Bartosze Gorczycu. Následoval přeběh Broumovských stěn zpět a na druhou předávku za Hejšovinou,kde jsme se  dočkali i slibovaného sněhu,naštěstí jen ve formě několika vloček, i když v bludišti jsme ještě zbytky po zimně proběhnout museli. Tou dobou jsem se už propadl na místo třetí za Lotyše Arture Vadzise. Následoval okruh skalami za Karlowem,přeběh do Bludných skal a víceméně s kopce zpět do Kudowy,kam jsem doběhl v čase 7 hodin 52 minut a 28 vteřin. Třetí místo ze 137 solo závodníků jsem udržel a předběhlo mě jen 21 ze 186 štafet. Rád bych poděkoval všem kolegům běžcům,kteří mě podél trati povzbuzovali. Pomohlo to hrozně moc,díky.

 

 

 

 

 
 

Extremalna 20

30.3.Ondra

Závodní sezónu jsem stejně jako v loňském roce zahájil běžeckým závodem na zámku Ksiaz ve Walbrzychu. Trať byla z větší části nová a poněkud zkrácená,ale prudké výběhy i seběhy zůstaly.  Stejný byl i vítěz,čili prventství jsem obhájil.

 

 

Jelyman

23.2. Jirka

Tak jsem letos do třetice zkusil něco pro mně nového a vyrazil do neznáma na Jelymana. Vůbec jsem nelitoval, počasí parádní, teplota kolem - 6, sluníčko a pěkně upraveno. Vloni prý bylo - 20 a vichr!!!! Bylo to 20 km volně, jelo se mi dobře, dojel jsem 26 celk. 13 v kat. V čase 1:05:27.
Vítěz měl čas 00:55:23
To bylo asi na lyžích vše, teď už to bude snad na kolo, tak vás všechny zdravím.

 

XXX Bystrzycki bieg narciarski

17.2. Jirka

Tak jsem letos vyrazil opět k sousedům do Polska na 15 km volně. Počasí bylo povedené, hezky upraveno jen jak se startovalo kolem poledne tak největší kopec na trati byl zrovna na sluníčku takže to dost povolilo a bylo to ještě těžší. Dojel jsem 11 celkově, 8 v kat. Ze 120

 

Orlický maraton 

2.2. Jirka

Tak jsem se letos včas přihlásil na Orličák, 20 km volně. Počasí bohužel nic moc, sněhu dost ale na víkend přišla obleva a bylo to dost měkké což mi moc nevyhovovalo takže jsem se dost trápil, ale dojel jsem 47 celkově což bylo asi 20 v kat v čase 1:16:13. Startovalo nás 153

naše stránky na Facebooku

Cyklo Tony team

TOPlist