Žacléřská 70

V neděli 26. 9. 2010 se náš team ve složení Lukáš, Tomáš a Roman zúčastnil závodu Žaclěřská 70 na krátke trati, který se jezdí ve tříčlených družstvech.

Počasí závodu moc nenahrávalo už v předchozích dnech, a tak se jelo za deště na mokré trati, která byla bez problému sjízdná po celý závod. Start byl formou intervalů po třech družstvech.  Naše družstvo startovalo krátce po půl desáté. Do cíle se kluci dostali v čase 2:06:15, který byl i zároveň vítězný.

Dobývání pevnosti v Josefově

Dnes se uskutečnil již 13. ročník Memoriálu Oldřicha Máchy v Josefově. Trať závodu byla situována v okolí pevnosti a přilehlém parku. Celý závod byl doprovázen slunečným počasím.

Náš tým měl v závodě zastoupení ve dvou kategoriích a to v kategorii Příchozí a Muži. V kategorii Příchozích jsme měli hned dvě želízka: Romana a Martina, kteří obsadili 1. a 2. pozici. V kategorii Muži jsme měli Tomáše, který obsadil 7. místo. Vítězem v kategorii Muži se stal Tomáš Vokrouhlík (Factor Bike Team).

Mistrovství kraje v MTB časovce

V neděli 8. září pořádal oddíl Loko Trutnov mistrovství kraje v MTB časovce do vrchu.

Start byl na kolonádě v Jánských Lázních a cíl po 10 km v 1289 m. n. m na Černé hoře. V deset hodin stálo na startu cca 65 závodníků ve všech věkových kategorií.  Náš tým v kat. elite reprezentovali Lukáš s Tomášem a v kat. masters  Roman.

Vítězem v kategorii elite se stal Michal Kaněra (Axitdoldy), před Tomášem Bergrem (Carla kup-kolo). Lukáš závod dokončil na 3. místě a nepopulární bramborovou medaili bral Tomáš.  Na Romana dolehla únava z etapového závodu Sudety MTB Challange, kde obsadil pěkné 22. místo a dnešní závod dokončil jako sedmý.

Velkou fotogalerii ze  závodu najdete na stránkách Zděnka Šulce http://www.zdenekfoto.estranky.cz/fotoalbum/sport/

a výsledky na stránkách Loka Trutnov http://www.lokotrutnov.cz/oddily/cyklistika/568-cerna-hora-podruhe

Broumovský okruh, aneb, jak jsem si užil závod

Dne 21. 08. 2010 se jel v Broumovském výběžku cyklistický závod horských kol, který zavítal i do mé rodné obce Šonov, kde i starostuji. Probíhající žně mi výrazně zkomplikovaly účast na závodu a ještě v den před závodem má účast byla nejistá.

V sobotu ráno jsem dostal od své šéfové svolení se závodu zúčastnit, hbitě jsem si připravil kombajn John Deere 9540 WTS a po 9 hodině ranní jsem vyrazil na kole do Hejtmánkovic na start. Vyzvedl jsem si „protekční“ startovní číslo 100 a tiše v zákoutí všeho dění jsem čekal na start. Po 10 hodině se více jak 110 hlavý peloton vydal na trať. Po úvodní bahnité cestě (proč já to kolo myl a šlechtil!?) jsme dorazili do Broumovských stěn. Dostal jsem se do míst, kde jsem ještě v životě nebyl. Po vystoupání kopce přišel sjezd „sebevrahů“. V davu závodníků jsem nenašel odvahu sjezd sjet a raději jsem slezl z kola a seběhl dolů. Nebyl jsem jediný a následovalo mě ještě několik jezdců. Kvalitu svého trekového kola jsem ocenil při „luxusním“ sjezdu po nové asfaltce obcí Božanov. Ti, co mi ujeli v terénu, jsem s přehledem dojel a těm za mnou jsem ujel. V Otovicích  na občerstvovačce jsem se posilnil na výstup do Šonova. Zde mi fandilo několik místních „domorodců“ a závod vedl i kolem našeho domu, kde mi rodinka uchystala soukromou občerstvovačku. Doplnil jsem vodu, sladkosti, dva chleby se solí a vyrazil vstříc stoupání na Janovičky. Zde se ukázala má síla v kopcích a povedlo se mi trhnout řadu závodníků. Dojel jsem skupinu třech „dravců“, kterých jsem se držel až na občerstvovačku na Janovičkách. Nacpal jsem do sebe opět dobrůtky (pivo nebylo) a po rozveselení místní obsluhy a všech přítomných jsem za hlubokého povzbuzení martínkovického pana starosty vyrazil vstříc nástrahám tratě. Během závodu jsem si vychutnával krásné krajinné pohledy (panorámata) a svěží lesní prostředí. Před obcí Ruprechtice k mému úžasu byla v poli  občerstvovačka s dobrým chlazeným pivem. Neváhám a stojím. Kopnul jsem do sebe dva vychlazené kousky pěnivého moku (jak osvěžující), zbaštil banán a vydal se vstříc cíli. Po průjezdu Jetřichova přišel poslední výšlap na Ráj. Zde přišly první zdravotní potíže, křeče v pravé noze a 2 kilometry před cílem jsem musel odpočívat a občas jít pěšmo. S útrapami jsem dojel do cíle, kde mne mezitím pořídili předjet ještě dva závodníci.

Se svým umístěním (47. místo) a časem 3:10:49 jsem spokojen a skutečně odpovídá mým fyzickým schopnostem a dovednostem jízdy v terénu, kdy mám téměř nulové zkušenosti s tereními závody. Mé trekové kolo KTM mne nezradilo a společně vytrpělo všechna ta úskalí závodu. Organizátorům děkuji za krásný závod v „domácím“ prostředí, a i když byl závod těžký a drsný, trať vedla úžasným prostředím a poznal jsem řadu míst, o kterých jsem neměl ani tušení, že existují.  Po závodě šupky šupky do práce a honem na pole sklízet úrodu a tak trochu si odpočnout.

Za CykloTony  Vláďa Grusman.

HoroKolo - Dobrošov

Tak máme za sebou další závod seriálu „HoroKolo“. Dnes se bikeři škrábali na Dobrošov k Jiráskově chatě.

Start byl opět u hotelu Bonato od kterého se pokračovalo po asfaltce přes lom a kolem bunkru a dále po panelech. Naše barvy zde měli zastoupení  ve složení Lukáš, Tomáš, Roman a Martin.

Nejrychleji se dostal na kopec Káňa. Za ním dojel Hejsek Fanda Žilák a třetí byl Lukáš. Tomáš dojel 7., Roman 12. a Martin 18.

HoroKolo vršky – Bišík

Další závod seriálu HoroKolo nás zavedl do Teplic, respektive do Dědova na poslední občerstvovačku ze Sudet, odkud byl start časovky, která vedla po trati Sudet až na Bišík.

Nejrychleji zvládl trať Hejsek následován naším Lukášem. Třetí místo obsadil Jaruch Lecnar. Dalším zástupcem našeho teamu byl Tomáš,  který závod dokončil na 5. místě

Dobrušský pohár – Olešnice v Orlických horách

Včerejší devátý závod Dobrušského poháru měl několik nej. Nejdelší, s největším převýšením, nejnáročnější a nejobsazenější závod v celém seriálu Dobrušského poháru.

V deset hodin vyrazil 112 hlavý peleton na 83 km dlouhý okruh vedoucí z Olešnice přes Deštné na Šerlich, Orlického záhoří, Bartošovice, Luisino údolí a zpět do Olešnice. Od startu se jelo svižné tempo a první dělení pelotonu nastalo při výjezdu na Šerlich, kam jako první vyjela čtyřčlenná skupina ve složení Kaněra (Axit), Splítek (Cyklomax),Petr a já.  V tomto složení jsme se rozhodli pokračovat a ujet zbytku pole. Před námi bylo cca 60 km do cíle. Díky pravidelnému střídání a dobré spolupráci činil náš náskok v polovině závodu cca 3 minuty. Po výjezdu na Luisino údolí jsme začali věřit, že si náskok udržíme až do cíle. Zhruba 2 km před cílem jsem nastoupil a vyrazil vstříc úspěchu. Bohužel, plány mi překazil Martin Splítek, zachytil můj nástup, dojel mě a okamžitě nastoupil. Na to jsem nestihl reagovat a smířil se s druhým místem. Jako třetí projel cílem Michal Kaněra. Po chvilce čekání začali cílem projíždět ostatní závodníci a to jednotlivě, či po malých skupinkách. Další členové našeho týmu Tomáš, Roman a Martin projeli cílem v první polovině startovního pole. Smůlu měl Tomáš, protože měl při závodě defekt.

Další závod DP je na programu 15. 8. Jede se silniční časovka z Dobrušky na Prázovu boudu.

Kompletní výsledky a fotografie z nedělního závodu naleznete na stránkách pořadatele http://triclub.dobruska.cz/

Lukáš

8. závod Dobrušského poháru

Tuto neděli pokračoval 8. závodem Dobrušský pohár, tentokrát MTB v Kounově.

Již tradiční, nepříliš technická trať byla poznamenána nočním lijákem. Ani při závodě nebylo počasí k závodníkům milejší a z oblohy se valily proudy vody. Kdo měl obuté pláště do bláta, neprohloupil. V 10 hod se na trať vydalo cca 50 závodníkům vstříc pěti 4,6 km dlouhým okruhům. Hned po startu ukázal všem záda Martin Splítek (Cyklomax), který zvítězil stylem start cíl. O druhé místo se bojovalo pouze do druhého kola, kdy v nejdelším výjezdu nastoupil Lukáš Romanu Šťastnému a dojel si pro druhé místo. O třetí místo bojoval až do cíle „Happy“ s Odrou Ptáčkem (Dobruška). Šťastnější byl nakonec Ondra. Druhým zástupcem našeho týmu byl Roman, který dokončil závod na 6. místě.

Velký dík patří pořadatelům za uspořádání závodu, bleskové výsledky a fotografie, které najdete http://triclub.dobruska.cz.

Devátý díl Dobrušského poháru pokračuje 1. srpna silničním závodem v Olešnici v Orlických horách.

Český pohár XC – Kuřim

Další závod Českého poháru se konal 17. 7. 2010 v Kuřimi. Závod byl situován v lesoparku Záruba a Horka. Délka okruhu byla 4,6 km a 210 m převýšení na jedno kolo. Naše barvy hájil Tomáš, který startoval v kategorii Muži OPEN. Závod dokončil na 23. místě.

Více o závodě http://www.hardbikers.cz/

HoroKolo vršky - Hvězda

Druhým závodem pokračoval seriál závodů v MTB časovkách HoroKolo vršky.

Start časovky byl v Suchém dole a cíl na Hvězdě. Na startu se i přes velké vedro sešlo přes 40 závodníků, včetně našich závodníků Tomáše, Lukáše, Romana a Martina. Závod byl odstartovám v 17:00 a následně se jelo po silnici na Hlavňov. Těsně před zemědělským družstvem se odbočilo vpravo na polní cestu,  po které se dojelo k lesu a následně se napojilo na trať Sudet a pokračovalo se na Hvězdu.

Nejrychleji se  do cíle  dostal Pítrs. Jako druhý dojel Franta Žilák a třetí náš závodník Tomáš. Lukáš obsadil 5. místo, Martin 11. místo a Roman 17. místo.

Dalším závodem bude HoroKolo vršky – Bišík

Mé zmrtvých vstání

Na poslední chvíli jsem se přihlásil na Cannondale Krkonošský maraton. V té chvíli jsem ještě nevěděl, jak blízko budu heslu „co tě nezabije, to tě posílí“. Po příjezdu do Lomnice nad Popelkou, trochu komplikovanějším přihlášení a hledání místa k zaparkování, začaly přípravy na závod. Jel jsem 92 km, jak prohlásil Tomáš Čada“ chlapskou trasu“, a Ondra Ptáček z Dobrušky, který byl se mnou, jel kratších 55 km. Start mé trasy byl naplánován na devátou hodinu. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem přijel za deset devět na start, a tam stálo jen pár lidí. Do devíti už jich tam bylo odhadem 250-300 a teploměr v té době už ukazoval 29 stupňů. Chvíli před startem se ze strany přes hrazení začal cpát nějaký chlapík. Byl to Honza Kopka. Po mém dotazu na počasí a jeho odpovědi“sakra, už aby začalo mrznout“ jsme se vydali na trať. Prvních pár kiláků do kopce roztáhlo startovní pole do pěkného hada. Po tomto dlouhém stoupání se utvořila skupina, ve které jsem byl i s Honzou Kopkou, který postupem času začal přebírat iniciativu a udávat zběsilé tempo. Postupně začali odpadat lidi. Naštěstí pro mě byly terénní úseky často prokládány silničními, na kterých se dalo si trochu odpočinout a díky tomu se i udržet ve skupině. Od padesátého kilometru už jsme se s Honzou drželi jenom dva. To mně pořadatelé hlásili ještě celkové čtrnácté místo. Ovšem na šedesátém na mě dopadlo vražedné Honzovo tempo a taky velké vedro. Teploměr na slunci ukazoval 56 stupňů. Po dalších pák kilometrech, v Semilech, jsem byl už rád, že žiju. Hned na to přišla pro mě smrtící rána. Výjezd po sjezdovce na plném slunci. Tam jsem už tlačil a svět a život začal jít tak trochu mimo mě. Od sedmdesátého kilometru jsem už myslel jenom na to, jak to vůbec přežiju. Začali mě předjíždět lidi, kterých jsem nebyl schopen se udržet. Navíc jsem se svou nepozorností ztratil. Sjel jsem si kopec asi jako je z Odolova do Rtyně, takže mě čekal jako bonus výjezd zpět nahoru a hledání správné cesty. Sílu do žil mě vlila až cedule „Cíl 5 km“. Ovšem to jsem nevěděl, jak se dá těch posledních pár km znepříjemnit.  Vykácený les s ořezanýma větvemi a jehličí, to bylo něco na moji již skleslou psychiku. Ale i tak jsem potkával nějaké stejně vyřízené lidi a stihl je i předjet. Projetí cílem bylo pro mě velikým vysvobozením. Celkové 23. místo bylo horší, než jsem si ještě před dvěma hodinami myslel, ale zaplať pan Bůh za něj. Guláš měli opravdu dobrý a v následné tombole jsem jako vždy nic nevyhrál. Za zmínku ještě stojí, že Ondra si už na pátém kilometru ustlal a je z jedné strany opravdu sedřený od hlavy až k patě. Ale dojel, a ještě k tomu vcelku dobře.

Roman

Sobotní závody

Kelly´s Rampušák 2010 – Vládce Orlických hor a Festival cyklistiky – to byl závodní program na tento víkend.  Silniční duo Lukáš s Radkem přijelo poměřit síly se závodníky na 200 km dlouhou silniční trať ve Štítech. Radek závod ve Štítech dokončil na 30. a Lukáš na 34. místě.

Kompletní výsledky a foto ze Štítů naleznete http://www.rampusak-stity.cz/

Zbytek týmu sbíral úspěchy na Festivalu cyklistiky v Úpici. Tomáš jel kratší variantu MTB maratonu, Martin si dal dlouhou a Roman se v pátek účastnil silniční časovky, kterou vyhrál.

V Úpici si velkou smůlu vybral Tomáš, když měl krátce po startu defekt předního kola. Následná oprava a předjíždění desítek závodníků stačilo v cíli „jen“ na 34. místo. Martin na 105km trase dojel 28. (9. v kategorii Masters I).

Přehled výsledků a fotek z Úpice http://www.festivalcyklistiky.cz/cz/

Finále Vrchařské ligy

V neděli 13. 6. vyvrcholila finálovým závodem Vrchařská liga 2010. Závod se jel zároveň jako mistrovství kraje v silniční časovce do vrchu.

Trať o délce 8,6 km vedla z Jánských Lázní na Černou horu, kde končila ve výšce 1289 m.n.m. u výstupiště kabinové lanovky. Start závodu byl naplánován na kolonádě v 10 hod. Náš tým měl tříčlenné zastoupení v podobě Lukáše v kat. muži A, Romana a Martina v kat. muži B.

Nejrychleji si s tratí poradil Lukáš, který trať zdolal za 27:37 min což byl nejrychlejší čas dne. Roman skončil ve své kategorii na druhém místě (29:24) a Martin obsadil sedmé místo (32:10). Lukáš a Roman se stali celkovými vítězi Vrchařské ligy ve svých kategoriích.

Lukáš

SPECIALIZED SUDETY TOUR 2010,
aneb jak Vláďa válčil sám se sebou

Po loňské zkušenosti, kdy jsem si odjel svůj první opravdový závod s cyklistickými profíky, jsem se rozhodl opět přihlásit na letošní tour, která se jela 12. 06. 2010 a na 100 kilometrové trati hájit barvy našeho teamu Cyklo TONY.  Přípravu na závod jsem bral vážně a se svými teamovými  jezdci (Tomáš, Lukáš a Radek) jsem pilně najížděl kilometry. Před závodem jsem již měl na svém kontě letos naježděných 6500 kilometrů. Na startu, kde mne přepadla mírná nervozita a stres, jsem se s více jak 400 hlavým pelotonem vydal dobývat bezpočet vrcholových stojek, které nám stály v naši cestě do cíle a věřil jsem v dobrý výsledek svého snažení. Start proběhl velmi dobře a již v prvním Lachovském kopci jsem sbíral „skalpy“ ostatních závodníků. To se dařilo i průjezdem Hlavňova až do Vysoké Srbské, kde jsem kopec raději vyšel, než-li vyjel. Tímto okamžikem radost ze závodu skončila. Po opětovném osedlání svého draka (KTM) se poprvé ozvala křeč a bolest svalů v pravé noze. Na tachometru jsem měl ujetých pouze 25 kilometrů. S obtížemi jsem sjel do Hronova, kde jsem si musel dát pauzu a překonat potíže. Mezi tím jsem smutně koukal, jak všichni „skalpovaní“ jezdci mne předjíždějí. S dalšími útrapami jsem dojel pod Bezděkovský kopec, kde se ozvala i levá noha a s bolestí jsem raději Bezděkov vyšel pěšky. Velký dík patří všem závodníkům, kteří se zajímali o mé potíže a zda-li nepotřebuji pomoci. Na kopci mne poprvé napadla myšlenka, že po dojetí do Police nad Metují závod vzdám a přemístím se do Teplic. Po sjezdu do Police jsem nenašel odvahu objet pořadatele, kteří mne naváděli na další úsek trasy, a bez vysvětlení závod ukončit.  Zmocnila se mne myšlenka, že jsem propásl nejlepší příležitost závod ukončit  a jel jsem dál s myšlenkou, že mne nečeká nic dobrého. Dojel jsem do Velkých Petrovic, kde na mne čekala další „stojka“. Pěší túra byla rychlejší, než-li bolestné trápení se na kole, a tak jsem vyrazil. To jsem ještě nevěděl, co je za „krpál“ v Maršově. 19% stoupání mne „dojalo“  k pláči. Po sjezdu  do Žďáru nad Metují mne čekala příjemná a osvěžující sprcha studenou vodou od místní občanky, která kropila projíždějící jezdce. Na otázku: „Chceš pokropit?“ následovala blesková odpověď: „Ano“. To mi dalo šanci zapomenout na bolesti svalů a pokračovat dále v závodu. Na Solovicích jsem doplnil drahocenné tekutiny a vyrazil jsem dál přes Stárkov do Červeného Kostelce, kde jsem se málem srazil s osobním autem. Můj „drak“ brzdí dobře a smykem. Na železničním přejezdu jsem počkal, až projede vlak a hlavně jsem ulevil nohám a bolestem a křečím.  Dojel jsem do Rtyně v Podkrkonoší, kde jsem byl naveden na pěkné stoupání na Odolov. Nohy mi opět daly najevo, že šlapat se nebude  a šel jsem pěšmo. Opět železniční přejezd, opět projíždějící vlak, opět pauza. Odolov se mi zdál být nekonečný, jiskru do žil mi vnesl na cestě nastříkaný obrázek půllitru s pěnou s údajem 1 km.  Došel jsem k občerstvovací stanici, kde jsem opět doplnil tekutiny, zbaštil celý banán a číhal po pivu. Vyslechl jsem diskusi pořadatelů o vítězích krátkých sudet, což mne vyděsilo a na pivo jsem úplně zapomněl.  S krátkými pauzami  jsem pěšmo-dojel nad Radvanice, kde mne dostihlo a semlelo čelo závodníků dlouhých sudet. Proč oni jedou a já ne!? Dojel jsem pod Chvalečské serpentiny a „hurá“ na pěší výšlap. Nekonečná cesta. Těsně pod vrcholem mne potkal Tomáš s rodiči. Pohotově vyskákali z auta, dali, co mohli a po doplnění tekutin a povzbuzujících výkřicích jsem sjel do Adršpachu. Co čert nechtěl, před hlavním vstupem do sklal mne opět přepadly křeče a to do obou nohou. Sjel jsem na krajnici a tiše trpěl. Kolem jdoucí na mne koukali, co tam dělám a při první úlevě jsem se snažil „rychle“ zmizet. Přes Teplice jsem dojel pod poslední kopec na Bišík. Opět následoval pěší výšlap, který se nohám už také přestal líbit a křeče se střídali  snad ve všech svalech na nohách. Kilometr před cílem jsem potkal Lukáše, který mi sice optimismu nepřidal, alespoň jsem potkal někoho známého.  200 metrů před cílem jsem nasedl na kolo a dojel do cíle. Neumíte si představit, jak slastně zaznělo pípnutí čipu při průjezdu cílem. Mám to za sebou, přežil jsem  a v bolestech dojel.  Odešel jsem kousek do lesa a odpočíval. 194 místo s časem  5:14:27 je pro mne velkým zklamáním, ale i zároveň velkým pocitem vítězství sama nad sebou. Už vím, co prožívají závodníci na velkých světových závodech, když únavou padají k zemi a přesto jsou šťastní. Velký dík a uznání patří pořadatelům závodu, kteří připravili náročnou a pestrou trasu a bezpečnost závodníků byla na prvním místě. Na všech důležitých křižovatkách a místech byl zajištěn hladký průjezd závodníků. I přes všechny ty útrapy se pokusím do třetice v příštím roce svůj letošní výsledek o poznání vylepšit. Někde se stala chyba, na kterou musím přijít a vyvarovat se ji.

Jezdec cykloteamu TONY  Vláďa Grusman

Specialized Sudety Tour 2010

Včera 12. 6. 2010 proběhl 6. ročník závodu silničních kol  SPECIALIZED SUDETY TOUR.

Start závodu byl v Teplicích nad Metují na náměstí a cíl závodu byl na „Bišíku“. Na startovní čáru závodu  se postavili z našeho teamu Tomáš, Radek, Vláďa, Martin a nejméně dalších 400 závodníků, ze kterých se 220 závodníků vydalo na „krátkou“ 100 km dlouhou trať a zbytek pole bojoval na trati o délce 155 km. Naši závodníci  absolvovali tu kratší variantu závodu. Celý závod doprovázelo slunečné počasí a ukrutné vedro, které vyžadovalo neustálé doplňování tekutin.

Tomáš dokončil závod na celkovém 30.místě (11.v kat.), Radek na 97.místě (34. v kat.),  Vláďa na 194.místě (65.v kat.) a Martin závod z důvodu dvou defektů nedokončil.

Memoriál Přémy Víta – finále

Odolovské okruhy uzavřely první díl středečních pohárů. Finálový závod na Odolově přivítal cyklisty tropickým horkem. V  17 hod vyrazilo šedesátihlavé startovní pole na 3 okruhy po 15,5 km. Na startu z našeho týmu byl Lukáš, Tomáš, Roman a Martin. Od počátku jel balík svižným tempem a už v  prvním stoupání hned po startu měla řada cyklistů problém „uviset“ tempo pelotonu. Při nájezdu do druhého kola odjela čtveřice ve složení Sulzbacher  (Giant Pits Bikes), Šťastný, Splítek (Cyklomax) a Lukáš, která si dobrou spoluprací vytvořila pohodový náskok do závěrečného stoupání na Odolov. Ve finiši byl nejrychlejší Petr Sulzbacher, před Lukášem a Romanem Šťastným. Martin dojel na 17. místě (8. Kat.) Tomáš s Romanem vypustili závěr a šetřili síly na sobotní silniční Sudety.

Po dojezdu posledního závodníka následovalo vyhlášení a tombola. Celkovým vítězem seriálu se stal Petr Sulzbacher, který vyhrál všechny čtyři závody. Lukáš skončil celkově druhý a první kat. muži A.

V neděli vyvrcholí finálovým závodem z Jánských Lázní na Černou horu Vrchařská liga. Další část středečních pohárů, tentokrát MTB časovky, začne 30. 6. prvním závodem z Machova na Bor.

Velká cena trutnovského draka

V neděli 31. května se uskutečnil v Trutnově další ročník Velké ceny Trutnovského draka.

Už od rána bylo počasí střídavě oblačné. :-) Chvilku bylo tak a pak zase tak. Už během cesty do Trutnova nás zastihl v Radvanicích déšť, což nebylo moc povzbuzující,ale po příjezdu do místa dění se skrze mraky protlačilo sluníčko a vypadalo to, že se počasí nakonec  umoudří.První starty žákovských kategorií byli naplánovány na 10:00.Závodníkům v těchto kategoriích počasí přálo.Start mé kategorie (elite) byl v 11:00 a následně po nás startovaly další kategorie ve vlnách.Počasí při prvním okruhu bylo stále přijatelné, ale při nájezdu do dalších okruhů nás doprovázel  vydatný déšť, který proměnil trať v bahenní  lázně. Vítězství v kategorii elite vybojoval Michal Kaněra  (Axitdoldy  Náchod). Já jsem závod dokončil na 17. místě.

Závěrem bych chtěl pochválit pořadatele za velmi pěknou trať!

Tomáš

Author Král Šumavy 2010

V sobotu 29. 5. 2010 se na Klatovském náměstí odstartoval Author Král Šumavy.

Závodníci si mohli zvolit ze tří tras, nejkratší měřila 45 km, střední trasa 70 km a nejdelší 105 km s převýšením 2550 m. Já jsem se postavil na start té nejdelší trasy, kde na závodníky čekaly 4 brody. Bohužel jsem neměl vyjetou první vlnu z loňského roku, tak jsem se musel postavit až do druhé vlny, což znamenalo, že na startu bylo 200 lidí přede mnou. Musím pochválit organizátory závodu, trasa byla značená na výbornou i servis na trase byl zajištěn, naštěstí pro mě nebyl potřeba. Náročnost trasy nebyla nějak extremní, trasa vedla po zpevněných lesních cestách, bylo zde i hodně asfaltových přejezdů. Na start střední trasy se postavil i Lukáš Bauer, kde vybojoval 2. místo se ztrátou na vítěze 3min 50s.

 Králem Šumavy se stal Ondřej Fojtík s časem 4:37:28, já jsem závod dokončil celkově na 28. místě a v kategorii na 25. místě v čase 5:25:05.

A to nejlepší na konec, kamarád v tombole vyhrál hlavní cenu, kolo Author Modus.

Více na http://www.authorkralsumavy.cz

Martin

Memoriál Přémy Víta – Broumovský okruh

Ve středu 26. 5. pokračoval dalším závodem Memoriál Přémy Víta.

Tentokrát se závodilo v Broumově na lehce pozměněném okruhu. V 17 hodin stálo na startu 58 závodníků, které čekala porce 53 km s cílem na Janovičkách. Náš tým byl téměř kompletní. Chyběl jenom Roman, který odjel na cyklodovolenou do Albánie. První závod v našem týmu absolvoval Martin Bartoš, který je novou posilou naší formace.

Od startu závodu se jelo pohodové tempo. O rozruch se postaral pouze Tomáš Koutský (I-trenink), který se v polovině prvního okruhu vydal do sólového úniku a byl dojet až v cílovém stoupání na Janovičky.

Závod vyhrál Petr Sulzbacher (Giant Pítrs Bikes) před Michalem Kaněrou (Axitdoldy) a Kamilem Pražákem (De Voss). Z našeho týmu dojel Lukáš na 4. místě (2. kat), Tomáš 14. (6. kat.), Martin 20. (8. kat.), Radek 33. (14. kat.) a Vláďa 50.

Velkou pochvalu si zaslouží pořadatelé za změnu okruhu a perfektní zabezpečení celého závodu.

Příští středu pokračuje středeční pohár vrchařskou ligou v Krkonoších (Čistá – Hoffmanova bouda) a o týden pozdě nás čeká finálový závod Memoriálu Přémy Víta na Odolově.

Bike kostka Broumov

V neděli 23. 5. 2010 se uskutečnil již 10. ročník závodu „Bike kostka“ na Janovičkách u Broumova.

Z našeho teamu se závodu zúčastnili Tomáš, Roman a Lukáš. Tomáš s Lukášem se postavili na start v kategorii Elite, kde Lukáš obsadil 4. místo a Tomáš 6. místo. Roman hájil barvy našeho teamu v kategorii Masters, kde obsadil 11. místo. Roman s Lukášem bojovali ten den na dvou frontách. Dopoledne ještě závodili na MTB časovce na Sendraž, kde Roman obsadil 3. a Lukáš 1. místo.

Ve středu 26. 5. 2010 nás čeká další závod Memoriálu Přémy Víta v Broumově.

Mistrovství kraje na silnici

Tuto sobotu se v obci Boharyně nedaleko Nového Bydžova konalo mistrovství kraje v silničním závodě.

Z našeho týmu se na start postavil Lukáš a Roman. Nepříznivé předpovědi meteorologů se naštěstí nevyplnily a jelo se za přijatelného, i když chladného počasí. Kolidující termín se závodem ČP na horských kolech v Kutné Hoře znamenal, že na startu naší kategorie stálo pouze 21 závodníků. Závod byl vypsán na tři patnáctikilometrové okruhy. Hned po startu rozjeli jezdci hradeckého HSK-cycling ostré tempo a začalo dělení pelotonu. Odjíždí šestičlenná skupina, ve které s Romanem nechybíme. Tempo je vysoké a po deseti kilometrech dojíždíme grupeto juniorů, kteří startovali 5 minut před námi. Společně absolvujeme jeden a půl kola. V posledním kole se obě kategorie po dohodě rozdělí a naše, v tu dobu již pětičlenná skupina, míří do cíle. Zhruba dva kilometry před cílem v mírném stoupání nastupuji. Můj nástup zachytí pouze Roman Šťastný (Cyklomax) a snažíme se zbytku skupiny odjet. V tu dobu náš Roman chytře brzdí zbytek závodníků a my můžeme pokračovat nikým neohrožováni k cíli. V cílovém spurtu byl nakonec šťastnější „Happy“. Krátce po nás dojíždí do cíle Roman na pěkném čtvrtém místě.

Fotografie http://cyklokhk.rajce.idnes.cz/Fotky_Boharyne_2010/

Čapíno

ČP Kutná Hora

Včera, 15. 5. 2010, se jel další závod Českého poháru v XC v Kutné Hoře.

Z našeho teamu jsem se závodu účastnil pouze já. Trať závodu byla situována v okolí naší známé památky Chrámu sv. Barbory. Jelikož několik dní před závodem trať bičovaly občasné deště, bylo jasné, že závod nebude procházka růžovým sadem. Už po projetí, teda spíše po projití jednoho okruhu před závodem, jsem na sobě měl kila bláta:-D. Prostě se bylo nač těšit.

Závod jsem dokončil na 21. místě. Vítězem naší kategorie se stal opět jako v předchozím závodě František Žilák (GHOST – MOJEKOLO.CZ).

Další pokračování Českého poháru bude v Novém Městě na Moravě 5. 6. 2010.

Tomáš

Memoriál Přémy Víta – Polický okruh

Druhý závod Memoriálu Přémy Víta přivedl cyklisty do Police nad Metují, kde Pítrsovci připravili tradiční okruh vedoucí z Police do Bělého, Machova, Mýto a přes Bezděkov zpět do Police, odtud se po absolvování dvou okruhů pokračovalo do Suchého Dolu, cíl byl tradičně na Hvězdě.

Z našeho týmu se na start postavil Tomík, Roman, Vláďa a já.

Od startu jel celý peloton čítající cca 60 závodníků pohromadě až na Mýto, tam ve stoupání na Bezděkov odjela čtveřice ve složení Petr Sulzbacher, Petr Pilnáček, Roman Šťastný a já. Bohužel náš únik neměl šťastný konec a při nájezdu do druhého kola nás dojela hlavní skupina mající v tu dobu asi 20 závodníků.

Ve druhém kole při výjezdu nad Machov odjíždí Petr Sulzbacher s Petrem Pilnáčekem a rychle se vzdalují hlavnímu poli. V tu dobu se pohybuji na chvostu skupiny a jejich nástup nezachytím. Při průjezdu Machovem nikdo nechce tahat a odjetá dvojce si vytváří zhruba minutový náskok, který se při výjezdu Bezděkovem ztenčí na pár sekund a v Polici jsou oba uprchlíci dostiženi.

Při cestě na Suchý Důl nástup střídá nástup a celé pole se trhá na několik skupinek. Já se v tu dobu pohybuji ve druhé skupině společně s Romanem, oba dojíždíme do Hlavňova, kde začíná závěrečné stoupání do cíle. Postupně předjíždím jednoho závodníka za druhým a dojíždím si pro celkové druhé místo (1. v kat.), jako první protnul cílovou čáru Petr Sulzbacher. Nutnou dávku smůly si pár desítek metrů před cílem opět vybral Martin Splítek, kterému spadl při řazení řetěz a tím mi ulehčil závěrečný spurt o druhé místo, Martin skončil třetí.

Z našeho týmu jako druhý dojíždí Roman a třetí Tomáš, který si zaslouží velkou pochvalu za sjíždění odjeté dvojice před Bezděkovem, kdy byl nejaktivnějším členem pelotonu. Vláďa „přežil“ svůj další závod a za vytrvalého deště projel s úsměvem na rtech cílem.

Příští středu pokračuje středeční pohár časovkou do vrchu ve Vlčicích.

Čapíno

Author Šela marathon

Jaký byl letošní Author Šela marathon? Zjednodušeně … mokrý a bahnitý, … ale opět nezklamal

Moji elitní kolegové z týmu pohrdli a odmítli jet, tak jsem s sebou vzal Jirku Saymona Slavíka (TC Dobruška).

Už v pátek jsme přijeli pod hrad Helfštýn a dali si úžasnou večeři v místní hospodě. Od zdejších obyvatel se nám dostalo ujištění, že nás litují, protože v tamním regionu už týden pořád prší. Pak jsme si šli pod hrad postavit stan. Stav místního terénu už naznačovala louka pod hradem, kde se nedalo najít moc suchých míst k postavení stanu.

Ráno nás uvítala modrá obloha a sluníčko, které nám dodalo aspoň trochu důvěry v rozumný závod.

Startovalo se na náměstí v Lipníku nad Bečvou. Naše dobrušská skupina startovala až v druhé vlně, což se ukázalo jako dobrý tah. Nejdřív jsme si namachrovaně zkusili jet špici, a když jsme dojeli k prvnímu zúžení tratě, byli už všichni z první vlny pryč, a mohlo se dál v pohodě pokračovat. Už při prvním nájezdu do terénu bylo jasné, že to bude tvrdý boj. Bláto, voda a bažiny se staly našimi společníky po zbytek závodu. Ale to ještě nemělo být všechno. Na 47 kilometru se vyplnili moje nejhorší představy. Začalo hustě pršet, později přestalo hustě pršet a pak už jen lilo.Už tak silně podmáčené louky se změnily na skoro neprůjezdné mokřady.Pršelo asi hodinu.Během závodu přišli ještě dvě kratší přeháňky.Potom vždy vyšlo sluníčko.Typicky májové počasí.V mém případě po skoro pěti a půl hodinovém trápení(protože já jsem biker opravdu milující sucho)jsem se doplácal do cíle. Chvíli po mě dojel i zbytek naší výpravy. Po projetí cílem jsme rychle spěchali dolů na louku vystát v té době ještě rozumnou frontu na mytí kola. Poté ještě sprcha, jídlo, podívat se při vyhlašování na ty nejlepší a vyčkat na tombolu, při které tradičně nic nevyhrávám.

Mé uznání patří závodníkům, kteří v době našeho odjezdu (asi ve 20:30) pořád ještě dojížděli do cíle.

Roman

Stalak Bike Cup

V neděli 2. 5. se náš tým ve složení Tomáš, Lukáš a Roman zúčastnil třetího závodu Dobrušského poháru, který se jel pod názvem Stalak bike cup v Rychnově nad Kněžnou.

Na technicky náročné a rozbahněné trati si v hlavním závodě nejlépe z našich vedl Čapíno, který v elitní kategorii obsadil 8. místo, Roman dojel celkově 13. (4. v kat.) a 17. celkově (12. v kat.) dokončil závod Tomáš. Celkovým vítězem se stal Michal Kaněra (Axit Doldy) před Tomášem Vokrouhlíkem (Factor bike Team) a Nikolou Ivanovem (Baník Ostrava).

fotografie a výsledky najdete na stránkách pořádajícího klubu: http://team.cs-shop.cz/

Memoriál Přémy Víta – Teplický okruh

První silniční závod z celkových čtyř se odjel dnes v Teplicích nad Metují.

Za krásného slunečného počasí vyráží cca šedesátičlenný peloton z teplického náměstí směr Dědov, Česká Metuje a na první náročné stoupání na Solovice. Tam se balík začíná natahovat a z hlavního pole odpadají první závodníci. Po rychlém sjezdu do Jívky pokračujeme vstříc dalšímu stoupání na Kuprovko. Tempo pelotonu udává Pítrs (Giant Pítrs bikes) a dělí ho na dvě větší skupinky, v první je z našeho týmu Čapíno a ve druhé Tomík. Po sjezdu do Chvalče se obě skupiny sjíždí a začíná nejtěžší stoupání celého závodu k vrcholu chvalečských serpentin. Dojíždíme Hejska (Ghost Mojekolo.cz), který byl poslední z trojce uprchlíků, která odjela v Jívce. Na vrcholu kopce se zformovala sedmičlenná skupinka plná „hvězdných jmen“, která po ne moc vzorné spolupráci dojíždí do Teplic a pokračuje do cílového kopce na Bišík. Smůlu si vybral Martin Splítek (Cyklomax), který v esíčku za teplickým náměstím spadl. Bohužel se mu nepodařilo projet zatáčku jako Valentinovi Rossimu s kolenem škrtajícím o asfalt a poslal svého Rock Machina k zemi. Naštěstí z pádu vyvázl s malou silniční lišejí a v polovině Bišíku nás dojel, což mě a určitě i Zdénu (I-trenink) dost překvapilo. V té době byl už  Pítrs s Káňou (Axit Doldy) kousek před námi a o vítězi se rozhodovala v cílovém spurtu. Tím šťastnějším byl nakonec Pítrs. Zhruba 200m před cílem nastoupím Zdénovi, který ale můj nástup zachytí a kousek před cílem i předjede a zaslouženě si dojede pro celkové třetí místo. Na mě zbyla bramborovná medaile, Martin Splítek bral páté místo. Netrvalo to dlouho a v cíli se objevil i Tomík, odhadem kolem dvacátého místa. Třetí člen hájící naše barvy v tomto závodě byl Vláďa, který do závodu vstupoval s cílem nebýt poslední a přežít. To se mu povedlo, navíc předvedl krásný výkon a zaslouží si pochvalu, je to jistě motivace do dalšího závodu, který se jede za 14 dní v Polici nad Metují, ale již příští středu pokračuje VL druhým závodem z Malých Svatoňovic na Odolov.

Čapíno

První wzdechy 2010

V neděli 4. 4. 2010 se opět po dlouhé zimní pauze konal již tradiční závod „WZDECHY“ v Novém Městě nad Metují.

Ráno v 7:45 jsem naložil společně s taťkou mého draka a tašku s oblečením do auta. Houknul jsem na mamku, která se ještě doma upravovala, že už jedeme. Společně jsme se nalodili do auta a vyrazili jsme směr Nové Město nad Met.

Po příjezdu k místu dění jsme zaparkovali auto a hned na to se objevil teamový kolega Roman. Po dlouhé době jsme se pozdravili, prohodili pár slov a šli jsme se společně prezentovat do kanceláře závodu. Mně bylo přiděleno startovní číslo 26 a Roman dostal 27. Samozřejmě ke startovnímu číslu nechybělo ani občerstvení ve formě klobásky:-).

Po prezentaci jsem se šel přestrojit a vyložit kolo z auta. Po chvilce přifrčel Roman, sedli jsme na bika a vydali se na trať . S údivem jsem zjistil, že je trať pozměněna. Samozřejmě k lepšímu. Nacházelo se na ní více technických pasáží než v jiných ročnících. Po projetí prvního okruhu jsem byl jasnej. Bláto jsem měl všude a ještě ani nezačal závod. :-D. Roman přijel za mnou do prostoru cíle a já se divil, proč je tak čistý. Pak se mi svěřil, že ty příkopy přeskakoval s kolem v ruce :-D. 20 minut před závodem následovalo rozjetí a pak hurá na start. 10:20 se všichni začali řadit na startu. 10:30 byl závod odstartován výstřelem. Už od začátku se jelo ostré tempo, kterého se ujal hlavně Petr Sulzbacher (GIANT Pítrs Bikes), který závod i vyhrál. Mě se podařilo také dobře odstartovat a držet se v té přední části startovního pole. Roman startoval hned za mnou, ale k jeho smůle mu po pár okruzích praskl představec a bylo po závodě. Závod se mi podařil a skončil pro mě 5. místem k mé spokojenosti. Po závodě následovalo vyhlášení všech kategorií, prohození pár slov s kamarády a jelo se s úsměvem domů.

Tomáš

Mallorca po česku

Ve dnech 25. 3. – 2. 4. mělo cykloTONY naplánované první společné týmové soustředění. Téměř kompletní sestava, ve které chyběl jenom Kapr, vyjela ráno 25. 3. z promrzlých východních Čech do sluncem zalité jižní Moravy.

Naše zázemí bylo v útulné obci Suchohrdly nedaleko Znojma, kterou jsme si prvně vyzkoušeli minulý rok v létě. Byli jsme zde ve stejné sestavě na letním soustředění. Místní obecní ubytovna nám poskytla krásné ubytování s výhledem na město a potřebný klid k regeneraci po náročných trénincích.

Po celý pobyt nám počasí celkem přálo, nepršelo, teplota se držela v rozmezí deseti až dvaceti stupňů, což byly ideální teploty pro několikahodinové tréninky v sedle našich „ořů“.

Tréninkový plán jsme měli rozdělený na dva cykly. První byl zaměřen na vytrvalostní trénink po rovině a druhý na silový trénink v kopcích. Pro trénink vytrvalosti jsme hojně využívali silnici spojující dvě Rakouská města Retz a Laa an der Thaya. S větrem v zádech náš rychlostí průměr sahal ke 40km/hod. Bohužel cesta domů proti větru už tak veselá nebyla, ale každý den jsme nad ním zvítězili. V druhé polovině soustředění jsme jezdili k Vranovské přehradě, kde nám místní kopce dokázaly zvednout tepovou frekvenci při silových trénincích. Krásná příroda v okolí přehrady za to ale jistě stála.

V den odjezdu jsme jeli na prohlídku Hatí a po lehkém vyjetí balíme věci, nakládáme kola a vyrážíme do sněhem pokryté Broumovské kotliny. Po dni volna naskočíme do závodního kolotoče, který začne již tuto neděli v Novém Městě nad Metují tradičním otvírákem sezóny jarními Wzdechy.

Čapíno

Go Štyby Go…

…to byla nejčastější slova, která zněla při nedělním cyklokrosovém závodě v Táboře.

MS v cyklokrosu se jelo v neděli 31. 1. na jihu Čech a nenechalo si ho ujít několik desítek tisíc fanoušků. Kdo přijel, určitě neprohloupil. Vidět tak významný závod jsme museli i my a rozhodně nelitujeme. Takovou atmosféru člověk jen tak nezažije.

Za mrazivého časného rána vyjíždí celý náš tým do Tábora. Jediný, kdo v naší sestavě chybí, je Kapr, který se právě vrací ze soustředění na Mallorce. Cesta, až na jedno malé zabloudění, probíhá v poklidu a okolo desáté hodiny ráno stojíme frontu na vstupenku a nasáváme počáteční atmosféru závodu. Ta pravá přichází v jedenáct hodin, kdy začíná závod žen. Všichni čekáme, co předvede Kateřina N. Hanušová. Bohužel několik pádu připravilo naši závodnici o jeden z cenných kovů, ale ani 4. místo není zklamáním. Z prvního místa a titulu mistryně světa se radovala Marianne Vos z Nizozemí.

Hlavní závod mužů elite byl naplánován na čtrnáctou hodinu a startoval v něm velký favorit Zdeněk Štybar. Všichni, krom belgických fanoušků, věřili ve zlatou medaili. Očekávání se naplňovalo od prvního okruhu závodu, kdy se Štybar usadil na prvním místě a vzdaloval se zbytku startovního pole. Ani defekt předního kola v polovině prvního okruhu ho nezastavil. Musím ale říct, že každému fandovi na trati a určitě i u televize v tu chvíli pěkně zatrnulo. Po výměně kola v depu se Štybar propadl na dvanácté místo, ale po dvou ujetých kolech se vrátil na první a zůstal tam až do posledního kola a po více než hodině závodu si v cílové rovince s rukama nad hlavou užíval vítězství v závodě a titul mistra světa. Ani ostatní naši závodníci nezklamali a do elitní desítky se vešli další tři.

Celý šampionát se náramně vyvedl jak výsledkově, tak i organizačně a je to hozená rukavice pro pořadatele příštího šampionátu, který se koná v Německém St. Wendelu.

Čapíno

Po stopách Yettiho

V sobotu 23. 1. se vydala naše obvyklá tréninková sestava na pěší túru s názvem po stopách Yettiho.

Naposledy byl Yetti viděn v Broumovských stěnách v okolí Hvězdy, kde byly ve sněhu obrovské stopy jeho mohutné tlapy.

Naše pátrací cesta vedla z Broumova na Křinice, kde následoval výšlap schodů na Hvězdu a v protisměru bajkových Sudet do Hlavňova, kde jsme odbočili k Václavu a přes Pánovu cestu zpět do Křinic a Broumova.

Yettiho jsme neviděli, zato výšlap to byl krásný, což dokazuje i několik fotografii a my jsme byli rádi, že se nám tréninková sobota vyvedla na výbornou.

Kluci po prozkoumání terénu v Křinicích vyrazili večer do této vesničky na obecní ples (prý tancovat, ale všichni víme, že to byl lov roštěnek). Z této akce bohužel fotodokumentaci nemám a ono to je možná tak lepší.

Čapíno